svída bílá / Cornus alba

Cornus alba Linnaeus, Mantissa 1:40, 1767.
Syn.:

Hlavní determinační znaky

- větve přímo odstávající, purpurově červené - listy eliptické až vejčité na rubu hustě přitiskle chlupaté - 5 – 7 párů postranních žilek, nejvyšší odstupuje od hlavní nad ½ listu - žlutobílé květy - květní stopky přitiskle chlupaté - peckovice 8mm v průměru, špinavě bílé až světle modré

Původ

V České republice nepůvodní často pěstovaný druh, nezplaňuje. Těžiště rozšíření na Sibiři odkud zasahuje do Mandžuska, Severní Koreje a Japonska.

Poznámky

Pěstuje se řada kultivarů s různě zbarvenými listy. Např. cv. Kesselringii s červeně zbarvenými listy a větvemi.

Literatura

• B. Slavík (1997): Květena České republiky 5. – Academia, Praha, p. 252 – 264.
• P. Horáček (2007): Encyklopedie listnatých stromů a keřů. – Computer Press a.s., Brno,  p. 198 – 206.

Původnost

Pěstovaný

Zpracoval: Radim J. Vašut