Daphne mezereum L. Sp. Pl. 1: 356, 1753.
Syn.:
Thymalaea mezereum, Thymalaea praecox
Hlavní determinační znaky
-
nižší keř se střídavými, podlouhlými a celokrajnými listy
-
růžové a vonné květy, časně kvetoucí
-
plody červené, přisedlé
Původ
Druh má široký eurasijský areál zasahující až po Bajkal na Sibiři, izolované výskyty jsou známy z hor střední Asie (Kavkaz, Írán, Alatj, západní Čína).
V Česku má druh roztroušený výskyt. Je to polostinný lesní druh rostoucí na čerstvých, slabě kyselých, bohatých, humózních, kamenitých nebo hlinitých jílovitých půdách. Rozšířen je od nížín do subalpinského stupně v bylinných dubových, bukových, habrových až jehličnatých lesích, s oblibou roste na vápencích a dolomitech.
Poznámky
-
léčivá rostlina
-
ostrá a pálivá chuť
-
plody a kůra jsou jedovaté
-
používala se i jako barvivo na vlnu a na výrobu malířské červené barvy
-
chráněná rostlina
Literatura
Zpracovala Míra Sobotková podle:
-
D. Randuška a kol., Barevný atlas rostlin, Obzor Bratislava 1983
-
A. Pilát, O. Ušák, Kapesní atlas rostlin, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1963
Původnost
Původní
Zpracoval: Radim J. Vašut