borovice hustokvětá / Pinus densiflora

Pinus densiflora SIEBOLD & ZUCC. Fl. Jap. (Siebold) 2: 22, t. 112, 1842.
Syn.:

Hlavní determinační znaky

• strom 15-20(-36) m
• koruna nepravidelná, rozkladitá (připomíná P. sylvestris)
• jehlice na brachyblastech po 2, nahloučené na konci letorostů, dlouhé 6-10(-12) cm, tenké, modravě zelené. Na stromě vytrvávají cca 3 roky.
• letorosty v mládí ojíněné
• ploché štítky s kratičkým nebo scházejícím hrotem

Původ

Japonsko, Korea, Čína, Taiwan: rostoucí od pahorkatin do hor, často na chudých půdách

Literatura

• Businský R. (2008): The genus Pinus L., Pines: contribution to knowledge. Acta Pruhoniciana, Průhonice.
• Koblížek J. (2006): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. - Sursum, Tišnov.
• Pilát A. (1964): Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – 508 s., Nakladatelství AVČR Praha.
• Úradníček L., Maděra P., Tichá S. & Koblížek J. (2009): Dřeviny České republiky. – 367 s., MZLU v Brně.

Vnitrodruhová variabilita

V kultuře je pěstována řada kultivarů. Z nich nejčastější je cv. Umbraculifera, který je keřovitého vzrůstu.

Původnost

Pěstovaný

Zaměnitelné druhy

Zpracoval:
Recenzoval: Radim J. Vašut - BOT/BIKR