Tilia mongolica Maximowicz, Bull. Acad. Imp. Sci. Saint-Pétersbourg. 26: 433. 1880.
Syn.:
Hlavní determinační znaky
-
listy hrubě pilovité až 3–5laločné
-
alespoň některé květy se staminodii (patyčinkami)
-
zuby čepele bez osinky
-
letorosty hnědočervené, lysé
Původ
Přirozeně roste v severvýchodní Číně, v Mongolsku a v přilehlých částech Ruska.
Literatura
-
Pigott D. (2012): Lime-trees and Basswoods: A Biological Monograph of the Genus Tilia. - Cambridge University Press.
-
Horáček P. (2007): Encyklopedie listnatých stromů a keřů. – Computer Press.
-
Koblížek J. (2006): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. – Sursum.
-
Tang Ya, Michael G. Gilbert et Laurence J. Dorr (2007):Tiliaceae. – In: Flora of China (http://hua.huh.harvard.edu/china/mss/volume12/Tiliaceae.pdf)
Zpracoval: Michal Sochor