dub letní / Quercus robur

Původ

Evropský druh chybějící poze v jižní polovině Pyrenejského poloostrova, na Sicílii, v Řecku a Turecku. Na našem území má přirozené rozšíření dubu letního převážně pásovitý charakter, daný průběhem toků řek – Polabí a Poohří, úvaly Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjskosvratecký, Třeboňská pánev, roste všude v nižších polohách. Netvoří čisté porosty;jeho společníky jsou zejména jasan a jilm.

Poznámky

Jako dřevina odolná vůči exhalátům, jsou duby vysazovány do městské zeleně, ke zpevnění břehů či do alejí podél cest. Vysazují se také jako okrasná dřevina do parků. Dřevo je nejen pro svou pružnost a pevnost už po staletí využíváno, je trvanlivé i pod vodou. Obsahuje kyselinu tříslovou, která působí protizánětlivě. Povaříme-li kůru s listy, dostaneme výluh proti průjmům, katarům střev a žaludku, hemeroidům, popáleninám a do koupelí. V dnešní době se z dubů vyrábějí homeopatika proti problémům s játry a slezinou. Staré duby jsou domovem mnoha vzácných druhů bezobratlých živočichů.Žaludy mají význam i jako krmivo pro zvěř.

Poznámka: Na Slovensku se vyskytuje příbuzný jihoevropský druh, jehož výskyt nebyl na našem území dosud potvrzen, Quercus pedunculiflora C. Koch – dub sivozelený. Je velmi podobný dubu letnímu, ale má listy na rubu šedožlutě pýřité, zvláště podél žilek, žilky obloukovité, žluté, vyniklé, stopky plodenství nápadně dlouhé (přes polovinu délky listu), šupiny číšek tvoří nápadně zhrublé prstence s odstávajícími špičkami šupin, jsou šedožlutě plstnaté.

Literatura

 - ÚRADNÍČEK, Luboš, et al. Dřeviny České republiky. [s.l.] : [s.n.], 2001. 332 s.
- KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté DŘEVINY našich zahrad a parků. [s.l.] : [s.n.], 2006. 2 sv. (551, 178 s.)
- TICHÁ, Soňa, ÚRADNÍČEK, Luboš: Multimediální obrazový atlas dřevin. Elektronické skriptum na DVD.  1. vyd. Brno: MZLU, 2009. ISBN 978-80-7375-274-3

Původnost