Pinus heldreichii CHRIST Verh. Nat. Gesch. Bot. n.s. 3: 549, 1863.
Syn.:
Pinus laricio var. heldreichii (Christ.) Mast., Pinus heldreichii var. leucodermis (Ant.) Fitsch, Pinus leucodermis Ant.
Hlavní determinační znaky
-
strom střední velikosti, 15-20 cm
-
kuželovitá, ve stáří poněkud zploštělá koruna
-
borka políčkovitě rozpraskaná, šedavé barvy
-
jehlice ve svazečcích po 2, nejsou na konci větví nahloučené, dlouhé 4-9 cm, dosti tuhé, vytrvávají 5-6 let
-
šišky s šupinami na hřbetní straně světle hnědými, štítky s kratičkým hrotem
Původ
Endemit evropského Mediteránu. Hory jižní Itálie a západní části Balkánského poloostrova (Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Makedonie, Albánie, Řecko, Bulharsko). Vytváří zde významný biotop supramontánních lesů.
Literatura
-
Businský R. (2008): The genus Pinus L., Pines: contribution to knowledge. Acta Pruhoniciana, Průhonice.
-
Koblížek J. (2006): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. - Sursum, Tišnov.
-
Pilát A. (1964): Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – 508 s., Nakladatelství AVČR Praha.
-
Úradníček L., Maděra P., Tichá S. & Koblížek J. (2009): Dřeviny České republiky. – 367 s., MZLU v Brně.
Původnost
Pěstovaný
Zaměnitelné druhy
Pinus nigra
Zpracoval: Magdaléna Stříteská