Crataegus aria L. Sp. Pl. 475, 1753.
Mespilus aria (L.) Scop. Fl. Carniol., ed. 2, 1: 345, 1771.
Pyrus aria (L.) Ehrh. Beitr. Naturk. 4: 26, 1789.
Hahnia aria (L.) Med. Gesch. Bot. 81, 1793.
Aria nivea Host Fl. Austr. 2: 7, 1831.
Sorbus austriaca (Beck) Prain et al. sensu Kovanda Acta Mus. Morav., Sci. Nat. 81:202, 1997 p. p.
S. carpatica Borbás sensu Kovanda Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich 133:360 p. p.
- v rámci populace velmi variabilní, prakticky každý jedinec je morfologicky unikátní
- společným znakem většiny morfotypů jsou relativně tenké a veliké, eliptické až podlouhle eliptické čepele listů sterilních brachyblastů, s relativně mnoho žilkami na každé straně
- extrémně variabilní druh ve způsobu utváření vegetativních i reprodukčních orgánů
- bylo popsáno velké množství taxonů na druhové a nižší úrovni, jejich rozlišování však má vzhledem ke kontinuální a síťové variabilitě v rámci celého areálu druhu velmi malý význam
- světlé teplomilné až mezofilní lesy a křoviny a jejich pláště, lesostepi, skalní stepi a křoviny, skály, sutě a paseky
- preferuje prudké skalnaté anebo kamenité svahy
- na kyselých i bazických živinami chudých i bohatých půdách vyskytujících se na rulách, svorech, migmatitech, erlanech, vápencích a flyši
- pouze na Moravě, v Čechách chybí nebo jen vzácně zplanělý
- obecně rozšířený omyl o jeho výskytu v Čechách jsou opakované záměny s taxonem Sorbus graeca s.l.
- územím ČR probíhá severní okraj přirozeného areálu
- často pěstován pro okrasu nebo jako alejový strom, vzácně zplaňuje, např.: Liberec, Mladá Boleslav, Mcely, Klecany, Nové Hrady
- v minulosti byl v Čechách za druh Sorbus aria mylně považován druh S. graeca s. l. (Kovanda 1992)
- laločnatí nebo 2× pilovití jedinci S. aria z Podyjí a Moravského krasu byli nesprávně považováni za druhy S. austriaca a S. carpatica (Kovanda 1996b, 1997a, 2002), které se na území ČR přirozeně nevyskytují