česnáček lékařský / Alliaria petiolata

Synonyma

Arabis petiolata Bieb.

Hlavní znaky

- dvouletá po rozemnutím po česneku páchnoucí bylina
- listy dlouze řapíkaté, s čepelí ledvinitou, okrouhlou, se srdčitou bází
- korunní lístky bílé
- šešule šikmo rozestálé

Počet chromozómů: 42

Ekologie

Roste v listnatých lesích a v jejich lemech, v pobřežních křovinách, akátinách, parcích, při patách stinných zídek, v zahradách, na kompostech a na řadě další antropicky ovlivněných, synantropních stanovištích. Nitrofilní druh.

Rozšíření

Euroasie, zavlečen do Severní Ameriky.

V České republice se od nížin do teplých poloh mezofytika vyskytuje hojně, v chladnějších polohách roztroušeně.

Zajímavosti

Tradičně využíván v lidovém léčitelství, nať se za čerstva využívá k obkladům. Listy se někdy využívají jako salátová rostlina, obsahují větší množství vitamínu C.

Literatura

Kirschner J. & Sutorý K. (1992): Alliaria Fabr. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 40-41.



Zpracoval: Václav Dvořák

Květ/Květenství

© Alena Jírová

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

Květ/Květenství

© Slavomír Dostálík

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

List

© Martin Duchoslav

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

Habitus

© Martin Dančák

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

Habitus

© Alena Jírová

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>

Habitus

© Martin Duchoslav

česnáček lékařský <i>(Alliaria petiolata)</i>