Allium scorodoprasum subsp. rotundum (L.) STEARN
- bylina s vejcovitou cibulí, cibule s vnějšími šupinami hnědými
- dceřiné cibulky kryté šupinami, asymetricky vejcovité, velmi tmavé, obvykle tmavě fialové (tmavě nachové), skryté pod vnějšími šupinami cibule a listovými pochvami nebo vně cibule na krátkých (nanejvýš 3 cm dl.) stopkách (!)
- listy kratší než stvol; čepel úzce čárkovitá až čárkovitá, 2–7(–15) mm široká, na vrcholu špičatá, nevýrazně kápovitá, plochá (!), na líci často mělce žlábkovitá, na okraji hladká nebo drsná chrupavčitými, jemně pilovitými, pravidelně uspořádanými drobnými zuby
- toulec krátký, celistvý, blanitý, opadavý, na vrcholu zužující se v krátký zobánek
- lichookolík kulovitý až vejcovitý, velmi hustý, bez pacibulek
- okvětí zvonkovitě vejcovité, okvětní lístky růžové až nachové, někdy s tmavší střední žilkou, vnitřní lístky světlejší než vnější,
- tyčinky zdéli nebo vzácně částečně vyniklé z okvětí, nitky na bázi brvité, u vnějších tyčinek úzce trojúhelníkovité, bez postranních zoubků, u vnitřních tyčinek s 2 postranními zoubky
V ČR roste pouze nominátní subspecie. Druh je variabilní zejména v jihovýchodní části areálu, kde jsou rozlišovány subsp. jajlae (VVED.) MATHEW (na Krymu a na Kavkazu) a subsp. waldsteinii (G. DON) K. RICHTER (po jižní Slovensko). Další poddruhy se od typového poddruhu liší stejně zbarvenými vnitřními i vnějšími okvětními lístky.
Roste v suchých trávnících, na křovinatých stráních a křoviných (trnkové křoviny), písčinách, polích, vinicích a jejich okrajích (v minulosti, nyní extrémně vzácně), na mezích, sušších pastvinách; v lesích pak v teplomilných doubravách a v akátinách; v planárním až suprakolinním stupni. Na bazických i kyselých podkladech; na půdách mělkých a skeletovitých, ale i písčitých až jílovitých, většinou suchých až vysýchavých, často mechanicky narušovaných. Po zavedení chemizace zemědělství a hluboké orby silně ustoupil ze zemědělské půdy.
Druh vytváří na území ČR dvě samostatné arely: (a) střední a severozápadní Čechy a (b) jižní, jihovýchodní a střední Morava. V Čechách častěji v okolí Prahy, Českém krasu, Středočeské tabuli a Lounsko-labském středohoří, samostatná arela v Rožďalovické pahorkatině. Na Moravě je častější, je však většinou přehlížen; roztroušeně v Jihomoravské, Mikulovské a Znojemsko-brněnské pahorkatině a v Bílých Karpatech, vzácně na Hané, v Jihomoravském úvalu a v Moravském podhůří Vysočiny. Ojediněle v minulosti na ojedinělých lokalitách v mezofytiku.
Rozšíření druhu má mediteránně-subkontinentálně-evropský charakter.
Druh během 20. století ustoupil z antropických stanovišť. Přesto je současný výskyt druhu v termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika botaniky patrně mírně podhodnocen kvůli přehlížení sterilních populací. Ideální pro mapování výskytu je časné jaro (březen, duben).
Duchoslav M. et Krahulec F. (2009): Rozšíření druhů rodu česnek (Allium) v České republice. IV. Druhy sekce Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum) [Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic. IV. Species of sect. Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum)]. - Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 53-88.»»
Krahulec F., Duchoslav M. (2010): 180. Alliaceae J. AGARDH – česnekovité. - In: Štěpánková J. (ed), Květena České republiky [Flora of the Czech Republic], vol. 8, p. 647-677.