Archangelica officinalis (Moench) Hoffm.; Angelica officinalis Moench
- statná, téměř lysá, monokarpická bylina
- oddenek mohutný, řepovitý, svrasčitý, kořenová hlava krátce čupřinatá
- lodyha přímá, oblá, v horní polovině odstále větvená, zelená nebo nachově zbarvená, s centrální dutinou
- přízemních listů 2-5, s mohutnou listovou pochvou, postupně odumírající
- listy postavené střídavě, 2-3x trojeně zpeřené, i přes 1 m dlouhé, nestejně hrubě ostře pilovité, zuby zakončené bělavou špičkou
- listové pochvy dlouhé až 16 cm
- nejhořejší listeny redukované v listovou pochvu
- obal chybí; obalíčky tvořeny 7-10 lysými až drsnými listeny
- korunní lístky mají nazpět zahlou špičku
Druh značně variabilní ve velikosti rostlin, oddenků, listů, listenů obalíčku, barvě květů a velikosti plodů. V Evropě jsou rozeznávány dva poddruhy. Pro determinaci je důležitá především délka zralých plodů, poměr mezi délkou listenů obalíčku a květních stopek a také barva korunních lístků.
Nominátní poddruh se vyskytuje od planárního po subalpínský stupeň. Roste v horských nivách, při březích potoků, ve vlhkých příkopech. Značně světlomilná rostlina, náročná na zvýšenou hladinu podzemních vod. Zplaněle osidluje i řadu antropogenních stanovišť.
Nominátní poddruh se vyskytuje především v boreálním pásu Evropy. Za součást primárního areálu je považován ještě výskyt v karpatském oblouku. Subsp. littoralis se vyskytuje v severní a západní Evropě, v oblastech s oceanickým klimatem.
V České republice se nominátní poddruh vyskytuje zřejmě druhotně. Výskyt subsp. littoralis se doposud nepodařilo věrohodně prokázat. Taxon je historicky uváděn z jediné lokality v Doupovských horách.
Významná léčivá rostlina již od středověku, která se pěstovala především v klášterních zahradách, později ve venkovských zahradách, odkud často zplaňovala. Mladé stonky se využívaly i v cukrářství.
Slavík B. (1997): Rod Archangelica N. M. Wolf In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. - Academia, Praha.