děhel bahenní / Angelica palustris

Synonyma

Ostericum palustre (Besser) Besser

Hlavní znaky

- lodyha obvykle jediná, vysoká obvykle 75-145 cm, papilnatá, na žebrech chlupatá, zelená, při bázi nachová, s centrální dutinou
- listy přízemní růžice v době květu zasychají
- lodyžních listů málo, dolní jsou obvykle 2-3x zpeřené, lístky jsou hrubě pilovité, zašpičatělé, na bázi slabě srdčité, postranní s asymetrickou bází
- řapík listů dlouhý, ostře kýlnatý
- obal tvořen 1(-3) mázdřitými listeny nebo chybí
- korunní lístky lžícovitě prohnuté
- merikarpia světle hnědá, lysá

Počet chromozómů: 22

Ekologie

Druh roste na vlhkých, slatinných loukách. Náročný na vysokou půdní vlhkost, resp. zvýšenou hladinu spodních vod. Rozmnožuje se generativně, vegetativní množení nebylo prokázáno.

Rozšíření

Matizna bahenní má euro-západosibiřský areál, který zahrnuje kontinentální oblasti od západní Sibiře po střední Evropu. Izolovaně roste v Srbsku.

V České republice se vyskytovala vždy velmi vzácně, historicky byla doložena ze 7 lokalit. Téměř všechny náležely do úvalových oblastí řeky Moravy. Dnes se vyskytuje pouze v NPP Hrdibořické rybníky, repatriace na původní lokalitu na černovírských slatinách u Olomouce nebyla příliš úspěšná.

Zajímavosti

Druh je zařazen mezi druhy soustavy NATURA 2000 a v České republice je realizován záchranný program.

Podobné druhy

Literatura

Rybka V. & Vrbický J. (2002): Zpráva o stavu matizny bahenní. – Živa 50(88)/2: 62–65.
Slavík B. (1997): Rod Ostericum Hoffm. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. - Academia, Praha.
Vrbický J. & Rybka V. (2001): Repatriace Ostericum palustre v České republice. – Příroda 19: 27-34.

Zpracoval: Lukáš NAVRÁTIL
Recenzoval: Radim J. Vašut - systém