- listy lichozpeřené
- lodyžní listy s koncovým lístkem větším
- postranní lístky v 1-7 párech
- květní hlávky koncové nebo úžlabní, většinou po 2-3
- koruna světle žlutá
- lusky obvykle s jediným semenem
V České republice jsou rozeznávány tři poddruhy:
- Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla, který má dolní část stonku, řapík a vřeteno přízemních listů odstále chlupaté a koncovým lístkem stejně velkým jako jsou lístky postranní.
- Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria, který má dolní část stonku, řapík a vřeteno přízemních listů přitiskle chlupaté, koncový lístek větší než lístky postranní, lodyhu olistěnou stejnoměrně po celé délce a kalichy jen slabě nafouklé za plodu.
- Anthyllis vulneraria subsp. carpatica, který má dolní část stonku, řapík a vřeteno přízemních listů přitiskle chlupaté, koncový lístek větší než lístky postranní, lodyhu olistěnou jen v dolní polovině a kalich za plodu zřetelně nafouklý.
Roste na sušších loukách, travnatých stráních, pastvinách, mezích, v lesních lemech, v zarostlých pískovnách, druhotně na náspech komunikací.
Euroasie, severní Afrika.
V České republice je stanovení rozšíření na úrovni poddruhů komplikované a doposud nedokonale známé. Nejběžnějším poddruhem je A. v. subsp. pseudovulneraria, který se vyskytuje hojně od nížin do montánního stupně, výše jen na příhodných stanovištích.
Slavík B. (1995): Anthyllis L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 4. - Academia, Praha, 498-503.