rukevník východní / Bunias orientalis

Synonyma

Laelia orientalis (L.) Desv.

Hlavní znaky

- dvouletá až vytrvalá bylina vysoká až 120 cm
- listy lyrovité až kracovité, peřenolaločné
- květy světle žluté, v bohatých hroznech
- plody nepravidelně vejcovité, zúžený v tlustlý zobánek
- plodní stopky 10-15 mm dlouhé

Počet chromozómů: 14

Ekologie

Roste na železničních náspech, nádražích, rumištích, navážkách stavebního materiálu, na zpustlých místech, na polích, podél zdí, na nádvoří zemědělských objektů, v přístavech atd.

Rozšíření

Původní areál je špatně rozlišitelný, pravděpodobně zahrnuje Sibiř a snad východní Evropu.

V České republice nepůvodní, intenzivně se šířící druh, který se vyskytuje v teplých oblastech na synantropních stanovištích.

Zajímavosti

V České republice registrován jako karanténní plevel, jinde se využívá jako krmivo pro dobytek i jako salátová rostlina.

Podobné druhy

Literatura

Smejkal M. (1992): Bunias L. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 44-47.



Zpracoval: Václav Dvořák

List

© Michal Hroneš

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>

Habitus

© Jan Ševčík

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>

Květ/Květenství

© Alena Jírová

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>

Habitus

© Martin Duchoslav

rukevník východní <i>(Bunias orientalis)</i>