pcháč bezlodyžný / Cirsium acaulon

Synonyma

Carduus acaulis L., Cnicus acaulis (L.) Willd.

Hlavní znaky

- vytrvalá nízká ostnitá bylina
- stonek jen 3-10 cm vysoký, bezlistý
- listy v přízemní růžici, tuhé, peřenoklané
- úbory obvykle jednotlivě
- koruna nachová

Počet chromozómů: 34

Variabilita

V ČR roste nominátní poddruh Cirsium acaulon subsp. acaulon.

Jako téměř všechny druhy rodu pcháč se i pcháč bezlodyžný snad kříží. Častí jsou především kříženci s Cirsium canum (pouze v Čechách), s Cirsium pannonicum a C. oleraceum.



 

Ekologie

Roste na subxerofilních trávnících, pastvinách, bílých stráních, v travnatých lemech lesů a na náspech. Preferuje půdy vápnité, chudé na dusík.

Rozšíření

Evropa.

V České republice má tento druh těžiště výskytu v mezofytiku a termofytiku Z, stř. a V Čech, spíše vzácně proniká de poloh oreofytika. Na Moravě se vyskytuje velmi vzácně pouze v Bílých Karpatech, Javorníkách a na Vstetínsku, jinde na Moravě roste na několika izolovaných lokalitách.

Literatura

Bureš P. (2004): Rod Cirsium Mill. In: Slavík B. & Štěpánková J. (ed.): Květena České republiky vol. 7. - Academia, Praha, 385-419.



Zpracoval: Michaela SOPKO
Recenzoval: Radim J. Vašut - BOT/BIKR

Habitus

© Martin Duchoslav

pcháč bezlodyžný <i>(Cirsium acaulon)</i>

Květ/Květenství

© Roman Kalous

pcháč bezlodyžný <i>(Cirsium acaulon)</i>

Květ/Květenství

© Roman Kalous

pcháč bezlodyžný <i>(Cirsium acaulon)</i>

Habitus

© Roman Kalous

pcháč bezlodyžný <i>(Cirsium acaulon)</i>