pryšec sladký / Euphorbia dulcis

Synonyma

Euphorbia viridiflora W. et. K.
Tithymalus dulcis (L.) Scop.

Hlavní znaky

- vytrvalé byliny s plazivým, nepravidelně zltustlým oddenkem
- lodyhy jsou přímé až vystoupavé, oblé či slabě rýhované, roztroušeně chlupaté
- listy obvejčité až eliptické, celokrajné nebo na okraji v horní polovině jemně pilovitě zubaté
- cyathia v koncových i úžlabních lichookolících, s 5-8 větvemi, obvykle dále větvenými
- podpůrné listeny lichookolíku podobné listům, stejně dlouhé nebo delší než větve lichookolíku
- listence široce trojúhelníkovitě vejčité až srdčité, nesrostlé
- žlázky oválné, žlutavě zelené, později až purpurové
- tobolky kulovité, roztroušeně bíle chlupaté, s polokulovitými až válcovitými bradavkami

Počet chromozómů: 12, 18, 20+2-6B, 24, 28

Variabilita

Variabilita se projevuje především v proměnlivé velikosti a zbarvení listů, v odění tobolek a barvě žlázek.

Ekologie

Stínomilný druh, který roste především ve stinných listnatých lesích, vzácněji v suťových, lužních či jehličnatých lesích a křovinách, na půdách živinami bohatých, bazických či slabě kyselých.

Rozšíření

Evropa, od severního Španělka po západní Ukrajinu. V ČR roztroušeně po celém území, chybí v nejsušších oblastech jižní Moravy.

Podobné druhy

Literatura

Chrtek J. & Křísa B. (2003): Euphorbiaceae Juss. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 3. – Academia, Praha, 318–352.

Zpracoval: Renata MICHÁLKOVÁ
Recenzoval: Michal Hroneš