pryšec obecný / Euphorbia esula

Synonyma

Tithymalus esula (L.) Hill

Hlavní znaky

- vytrvalé byliny s tenkým rozvětveným oddenkem
- lodyhy jsou přímé, nevětvené až bohatě větvené lysé
- listy obkopinaté až čárkovitě kopinaté, tupě špičaté až hrotité
- cyathia v koncových i úžlabních lichookolících, s 10-18 několikrát větvenými větvemi
- podpůrné listeny lichookolíku podlouhle kopinaté až obkopinaté, osinkatě hrotité
- listence srdčitě trojúhelníkovité až ledvinité, krátce zašpičatělé až hrotité, žlutavé
- žlázky půlměsíčité, dvourohé, žlutavé, později nahnědlé
- tobolky kulovité, lysé, na kýlech jemně bradavičnaté

Počet chromozómů: 60, 64

Variabilita

Značně variabilní druh, který tvoří několik poměrně nápadných morfotypů, které jsou obvykle hodnoceny jako poddruhy. Z území ČR je uváděn kromě nominátního poddruhu (lodyhy nevětvené, do 60 cm vysoké, vyrůstající jednotlivě a listy tmavozelené, na okrajích rovné), také subsp. riparia (lodyhy větvené, do 70-100 cm vysoké, hustě trsnaté a listy sivozelené, na okrajích zvlněné).

Ekologie

Druh v ČR se 2 ekologickými optimy: subsp. esula roste spíše na sušších stanovištích, jako jsou louky, pastviny, slunné stráně, náspy, okraje polí či úhory; subsp. riparia roste na celoročně vlhkých stanovištích, např. v pobřežních křovinách, v lemech lůžních lesů či na vlhkých nivních loukách.

Rozšíření

Evropa, Asie. V ČR poměrně hojně od nížin do podhůří, v horách vzácně a většinou jen přechodně zavlékán.

Podobné druhy

Literatura

Danihelka J., Chrtek J. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. - Preslia 84: 647-811.

Chrtek J. & Křísa B. (2003): Euphorbiaceae Juss. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 3. – Academia, Praha, 318–352.

Zpracoval: Michal Hroneš