bolševník velkolepý / Heracleum mantegazzianum

Synonyma

Heracleum speciosum auct. non Weinmann

Hlavní znaky

- rostliny vysoké 100-500 cm
- lodyha je při bázi 2-10 cm široká, červenavě skvrnitá
- přízemní listy dosahují 50-150 cm délky
- řapík přízemních listů oblý, na líci bez zřetelného žlábku
- vrcholový okolík má v průměru 30-50 cm; korunní lístky jsou sněhobílé, paprskující
- kalich má zřetelně trojúhelníkovité kopinaté špičaté cípy
- sekreční kanálky na hřbetní straně straně merikarpia jsou k bázi plodu silně rozšířené, více než 3x širší než v horní části plodu

Počet chromozómů: 22

Ekologie

Druh roste v lesních lemech, v okrajích křovin, v silničních příkopech, při železničních tratích, na vlhčích rumištích a řadě dalších synantropních stanovištích. Výrazně mění skladbu rostlinných společenstev.

Rozšíření

Původní areál zahrnuje západní část Kavkazu, druhotně, naturalizovaně roste ve střední a západní Evropě. Zdomácněl i v Severní Americe.

V České republice zdomácnělý, invazně a expanzivně se šířící druh. Pravděpodobně se začal šířit z několika izolovaných center v západních Čechách. Nejčastěji se vyskytuje v mezofytiku západních Čech, jeho výskyt směrem na východ klesá. Do vyšších poloh oreofytika proniká spíše ojediněle.

Zajímavosti

Druh byl zaveden jako dekorativní solitéra do zámeckých zahrad. Pravděpodobně první výskyt pochází z Lázní Kynžvart, kam jej přivezl hrabě Metternich.

Celá rostlina obsahuje fotosenzibilní furanokumariny, které na lidské kůži způsobují puchýře a kožní vyrážky.