oman vrbolistý / Inula salicina

Hlavní znaky

- rostliny lysé nebo jen vzácně drsně chlupaté
- lodyha chudě větvená, víceúborná, vždy zelená
- listy měkké, kopinaté s žilnatinou síťnatou
- vnější zákrovní listeny kratší než vnitřní, s vrcholovou zelenou a bazální blanitou částí, po ploše lysé, na okraji brvité

Počet chromozómů: 16

Variabilita

Z České republiky byly známy dva poddruhy omanu vrbolistého:

- subsp. salicina: běžně rozšířený poddruh

- subsp. aspera: dnes na našem území vyhynulý poddruh, vyskytující se jen v netypických formách velmi vzácně na jižní Moravě

Ekologie

Roste ve světlých lesích, křovinách, na výslunných stráních, ale i na slatinných loukách. Jako řada dalších druhů omanů preferuje bazické substráty.

Rozšíření

Euroasie.

V České republice se nominátní poddruh vyskytuje hojně v teplých oblastech Čech i Moravy, jen v jižních Čechách je vázán pouze na oblasti s vápenci. Naopak chybí v Z Čechách a na S Moravě.

Podobné druhy

Literatura

Hrouda L. (2004): Rod Inula L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (ed.): Květena České republiky vol. 7. - Academia, Praha, 69-80.



Zpracoval: Lucie BROSKEVIČOVÁ
Recenzoval: Radim J. Vašut - BOT/BIKR

Habitus

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Květ/Květenství

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

List

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Habitus

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Habitus

© Martin Duchoslav

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Habitus

© Jan Ševčík

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>

Stonek

© Bohumil Trávníček

oman vrbolistý <i>(Inula salicina)</i>