netřesk (netřeskovec) výběžkatý / Jovibarba globifera

Synonyma

Jovibarba sobolifera (Sims) Opiz
Sempervivum globiferum L.

Hlavní znaky

- vytrvalé, neojíněné byliny tvořící kompaktní trsy růžic
- sterilní růžice husté, téměř uzavřené, živě zelené
- květonosná lodyha pýřitá
- listy střídavé, přitisklé k lodyze, vejčité až kopinaté, přisedlé, na špičce osinkaté
- květenství tvoří složený okolík zpravidla ze 4 vijanů s centrálním květem
- květy 6četné, zelenobílé
- korunní lístky na okrajích brvité až třásnité
- měchýřky světle hnědé, blanité

Počet chromozómů: 38

Variabilita

Na našem území se rozlišují dva poddruhy:
J. globifera subsp. globifera (netřesk výběžkatý pravý), jehož svrchní strana kališních lístků je lysá a listy v růžici jsou nejširší nad polovinou. Vyskytuje se roztroušeně po celém našem území, zpravidla na nevápencovém podkladu.

J. globifera subsp. hirta (netřesk výběžkatý srstnatý) má narozdíl od předchozího svrchní stranu kališních lístků brvitou a listy v růžici jsou nejširší v polovině nebo pod ní. Roste zpravidla na vápenci. U nás pravděpodobně roste pouze na jižní Moravě (Pavlovské vrchy).

Ekologie

Skály, skalní štěrbiny. Často se pěstuje jako okrasná skalnička.

Rozšíření

Střední a východní Evropa, areál však není dostatečně znám. V ČR se vyskytuje zejména v oblastech s přirozenými skalnatými stanovišti, na řadě míst byl vysazen. Naším územím pravděpodobně prochází jihozápadní hranice celkového areálu druhu.

Podobné druhy

Sempervivum tectorum

Literatura

Grulich V. (2002): Crassulaceae DC. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 301–305.
Grulich V. (2003): Crassulaceae DC. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 376–401..