Bimalva alcea (L.) Med.
- lodyha v dolní části větvená, alespoň v horní části s hvězdovitými nebo svazčitými chlupy
- horní lodyžní listy 3sečné
- lístky kalíšku vejčité
- korunní lístky růžové
- plody lysé
Roste na suchých travnatých stráních, ve světlých křovinách, na okrajích lesů, na pasekách, mezích, vzácněji na březích vodotečí a hrázích rybníků, často na druhotných stanovištích podél komunikací, na náspech a nádražích atp.
Evropa, zplaněle v Severní Americe.
V České republice se vyskytuje nerovnoměrně, hojněji jen v teplých pahorkatinách termofytika a mezofytika a ve vápencových oblastech.
Již od raného středověku se pěstuje jako léčivka. Masti ze slézu se používají na popáleniny, pohmožděniny nebo na zklidnění po bodnutí hmyzem.
Slavík B. (2003): Bimalva Med. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds): Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 294–298.