- vytrvalé byliny, většinou bez přízemní růžice listů
- bez nadzemních kořenujících výběžků
- lodyhy přímé, zřetelně 4hranné, v horní polovině větvené, nekořenující
- lodyhy lysé nebo roztroušeně chlupaté s chlupy směřujícími k bázi lodyhy
- listy eliptické, tupě špičaté až zaoblené
- listy v dolní polovině lodyhy na rubu s chlupy směřujícími k bázi listu
- květenství tvoří bohaté, mnohokvěté vijany bez listenů
- květy velké i drobné (samičí květy menší)
- květní stopky za plodu zdéli nebo jen o málo delší než kalich
- kališní trubky vždy bez háčkovitých chlupů
- kališní cípy nanejvýš z 1/3 délky kalicha
- koruny kolovité, živě modré
Bahnité břehy lesních potoků, lesní prameniště, vlhké louky, vlhké příkopy podél komunikací, okraje lučních pramenišť, rašelinných tůněk a horských potoků, květnaté vysokostébelné nivy. Roste na většinou trvale vlhkých až mokrých, hlinitých až hlinitopísčitých půdách bohatých na živiny.
Téměř celá Evropa, vyjma Britských ostrovů, Pyrenejského poloostrova a jižních ostrovů. Na našem území hojně především v oreofytiku a v chladnějších oblastech mezofytika. Teplejším územím se vyhýbá.
Štěpánková J. (2000): Myosotis L. – In: Slavík B. [ed.]: Květena ČR 6 – Academia, Praha, 216–234.