jitrocel písečný / Plantago arenaria

Synonyma

Psyllium arenaria (W. et K.) Mirbel

Hlavní znaky

- jednoleté byliny bez přízemní růžice listů
- lodyhy přímé až vystoupavé, nevětvené, případně větvené od báze s dlouhými lodyžními články, v dolní polovině chlupaté
- listy vstřícné, čárkovité až čárkovitě kopinaté, na bázi pochvovitě rozšířené
- květenství tvoří husté, vejcovitě elipsoidní až téměř kulovité klasy
- listeny dolních květů široce kýlnaté s kýly přesahujícími květy

Počet chromozómů: 12

Ekologie

Písčiny, pískovny, řídké travnaté porosty, druhotně i podél komunikací, na železničních náspech či na rumištích. Roste na vysýchavých, písčitých až hlinitopísčitých půdách s nezapojenou vegetací. Na písčitých stanovištích však postupně mizí díky zarůstání travnatou vegetací.

Rozšíření

Západní a střední Evropa, dále přes Ukrajinu, Kavkaz až po Aralské a Balchašské jezero, dále celé Přičernomoří, izolovaně např. v Řecku, Itálii, ve Španělsku, Íránu a v Egyptě. Na našem území roztroušeně až vzácně, a to především na písčitých půdách v Polabí (od Pardubic po Lovosice) a na jižní Moravě (Bzenec, Moravský Písek, Hodonín). V menší míře roste i na Českolipsku a Dokesku. V poslední době však z mnoha lokalit ubývá díky zarůstání písčin, náletu a vysazování borovic nebo těžbě písku. Naopak se roztroušeně objevuje na druhotných stanovištích (zvláště na nádražích) po celém území.