jitrocel přímořský / Plantago maritima

Hlavní znaky

- vytrvalé byliny s několika přízemními růžicemi
- stvoly přímé nebo krátce vystoupavé
- listy přízemní růžice šikmo vystoupavé až vzpřímené
- listy zpravidla masité, většinou tmavě až modravě zelené
- listová čepel kopinatá až čárkovitá, pozvolna přecházející v řapík
- odumřelé listy dlouho přetrvávají
- květenství tvoří husté, válcovité, v dolní části přetrhované klasy
- přední kališní cípy zřetelně kýlnaté
- klas 5-15x delší než široký

Počet chromozómů: 12

Variabilita

Velmi proměnlivý druh, který se rozpadá do několika poddruhů. Na naše území zasahuje pouze P. maritima subsp. ciliata, kterou od ostatních odlišují zejména roztroušeně brvité korunními cípy.

Ekologie

Obligátní halofyt. Roste na slaniskách, slaných až poloslaných půdách, které jsou zjara přeplavované a v létě vysychají. Snáší mírný sešlap i zarůstání okolní vegetací a je tudíž dobrým indikátorem slaných půd či bývalých slanisek.

Rozšíření

Od střední Evropy přes Ukrajinu až do jižních oblastí Sibiře, dále ještě Kavkaz, Malá Asie, Írán, Mongolsko a Čína. Na našem území roste pouze v nejnižších polohách v severozápadních, kdysi i ve středních, Čechách a na jižní Moravě.