Podle charakteru listů se popisují jednotlivé varianty: var. freynii Hervier má listy výrazně trojúhelníkovité až kosočtverečné, naopak listy v mládí přitiskle hustě chlupaté má var. villosa (Lang) Wesm.
Živinami bohaté vlhčí půdy v doubravách, světlých listnatých lesích, lesních světlinách a lemech, na pasekách nebo spáleništích či remízcích. Je to pionýrská dřevina, která nesnáší záplavy, ale je odolná k mrazu.
Typický eurasijský druh.
V ČR ho najdeme hojně po celém území od nížin do hor (nejčastěji 300-800 m n.m.).
Lesníky je tato dřevina považována za plevel, ale svou biomasou obohacuje topol osika půdu např. ve smrčinách.
Tento topol je svou nepříjemnou chutí chráněn před spásáním vysokou, především daňky.
Převážně ve společenstvech svazu Quercion robori-petraeae (diagnostický druh) a Sambuco-Salicion capreae či vzácněji v řádu Prunetalia.