topol osika / Populus tremula

Synonyma

• Tremula vulgaris Opiz

Hlavní znaky

• Strom s řídkou kulovitou korunou a četnými kořenovými výmladky
• Řapíky listů výrazně zploštělé
• Čepel listu okrouhlá až o okrouhle vejčitá

Počet chromozómů: 2n=38

Variabilita

Podle charakteru listů se popisují jednotlivé varianty: var. freynii Hervier má listy výrazně trojúhelníkovité až kosočtverečné, naopak listy v mládí přitiskle hustě chlupaté má var. villosa (Lang) Wesm.

Ekologie

Živinami bohaté vlhčí půdy v doubravách, světlých listnatých lesích, lesních světlinách a lemech, na pasekách nebo spáleništích či remízcích. Je to pionýrská dřevina, která nesnáší záplavy, ale je odolná k mrazu.

Rozšíření

Typický eurasijský druh.

V ČR ho najdeme hojně po celém území od nížin do hor (nejčastěji 300-800 m n.m.).

Zajímavosti

Lesníky je tato dřevina považována za plevel, ale svou biomasou obohacuje topol osika půdu např. ve smrčinách.

Tento topol je svou nepříjemnou chutí chráněn před spásáním vysokou, především daňky.

Převážně ve společenstvech svazu Quercion robori-petraeae (diagnostický druh) a Sambuco-Salicion capreae či vzácněji v řádu Prunetalia.

Literatura

• Chmelař J. & Koblížek J. (1990): Salicaceae Mirbel – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 458–495.

Zpracoval: Blanka Brandová