rýt (rezeda) žlutý / Reseda lutea

Hlavní znaky

- většinou vytrvalé byliny
- lodyhy poléhavé až vystoupavé, bohatě větvené, žebernaté
- listy vejčité až trojúhelníkovité, horní přisedlé, dolní dlouze řapíkaté
- většina listů peřenodílná až peřenosečná
- úkrojky listů čárkovitě až podlouhle kopinaté, na okraji kadeřavé
- květenství tvoří řídký hrozen
- kalichy za plodu nezvětšené
- kališní lístků 6, čárkovitých
- koruna bledožlutá
- tobolky vzpřímené
- semena hladká

Počet chromozómů: 48

Ekologie

Výslunné kamenité či písčité plochy s nezapojenou vegetací, často antropicky ovlivněné jako např. železniční náspy, okraje komunikací, rumiště, úhory, vinice, lomy, staré zdi nebo opuštěné plochy nádraží či fabrik. Dříve často jako plevel jetelových a vojtěškových polí.

Rozšíření

Téměř celá Evropa, od Středozemí na východ po Turkménii, na sever po jižní Skandinávii. Severní hranice původního areálu však není zcela jasná. Dále byl tento druh zavlečen do Severní Ameriky, jižní Afriky a na Dálný Východ. Na našem území dosti hojně, vzácněji pouze ve vyšších polohách.

Literatura

Kubát K. (2002): Reseda L. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 278–279.
Kubát K. & Šourková M. (2003): Reseda L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 238–245.

Zpracoval: Lucie Kobrlová