rýt (rezeda) barvířský / Reseda luteola

Hlavní znaky

- dvouleté byliny s vřetenovitým, žlutavým kořenem
- lodyha jedna, přímá, žebernatá, jednoduchá až větvená s nahloučenými větvemi
- listy úzce kopinaté až úzce obkopinaté, celistvé, celokrajné, velmi krátce řapíkaté
- květenství tvoří hustý hrozen
- květy bledožluté
- kališní lístky 4, vejčité
- nitky vytrvávající, neztloustlé
- plodní stopky nanejvýš 2,5 mm dlouhé
- plody přímé
- semena hladká

Počet chromozómů: 24, 26

Ekologie

Okraje obcí, rumiště, železniční náspy, okraje komunikací, staré cihelny, rumiště, v teplejších oblastech i štěrkové náplavy. Roste na dobře osvětlených plochách s nezapojeným porostem, na půdách dobře zásobených živinami a vápníkem.

Rozšíření

Původem ze Středozemí, odkud se tento druh dříve jako kulturní rostlina dostal téměř do celé Evropy. V ČR roztroušeně v teplých oblastech, ve vyšších polohách vzácný. Centrum rozšíření leží v Polabí, na dolním toku Vltavy a Berounky, ve středním a v dolním Poohří a v Podkrušnohoří. Na Moravě častěji pouze na jihu a jihovýchodě, vzácněji na sever až k Olomouci, jinde pouze přechodně zavlékán.

Zajímavosti

Druh je již od starověku pěstován jako barvířská rostlina. Natě obsahují žluté barvivo luteolin, které se užívá k barvení tkanin na žluto a zeleno. Olej z lisovaných semen se pro změnu využíval ke svícení, k přípravě fermeže nebo se přidával do laků.

Literatura

Kubát K. (2002): Reseda L. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 278–279.
Kubát K. & Šourková M. (2003): Reseda L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 238–245.