- jednoleté až dvouleté, většinou sivozelené byliny
- lodyhy vystoupavé až poléhavé, případně lodyha jedna, bohatě větvená
- listy celistvé, alespoň prostřední listy peřenodílné až peřenosečné
- květenství tvoří řídký hrozen
- květy čistě bílé
- kališní lístků 6, za plodu se zvětšujících
- nitky vytrvávající, kyjovitě ztloustlé
- plodní stopky alespoň (3-)4 mm dlouhé
- plody nicí
- semena svraskalá
Xerotermní otevřené plochy, trávníky, pole, nezarostlé okraje cest či nakypřená půda kolem ovocných stromků. Většinou obývá písčité, písčitohlinité až hlinité půdy, často sesouvané ve svazích, poměrně bohaté na živiny a alespoň mírně bazické.
Hojně ve Středozemí, jinak celá jižní Evropa, směrem na sever po severní Francii, Německo, ČR a Polsko. Dále v Asii od Turecka po Kavkaz. Na našem území velmi vzácně v termofytiku středních Čech (několik lokalit severozápadně od Prahy) a jižní Moravy (okolí Pavlovských vrchů a Hustopečské pahorkatiny). Přechodně na Pouchově u Hradce Králové. Výskyt bývá nestálého charakteru, mění se počty jedinců na jednotlivých lokalitách, lokality zanikají a naopak v jejich okolí bývají objevovány nové.
Na jihu Evropy dříve pěstován jako léčivka a zelenina.
Kubát K. (2002): Reseda L. – In: Kubát K. [ed.]: Klíč ke květeně České republiky – Academia, Praha, 278–279.
Kubát K. & Šourková M. (2003): Reseda L. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 238–245.