- drobná, jednoletá, lepkavě žláznatá bylina
- přízemní růžice listů za květu často již zasychající
- listy nejčastěji 3laločné
- květenství hrozen nebo chudá lata (vzácně rostliny jednokvěté)
- korunní lístky nažloutle bílé
Výslunné stráně, skalní stepi, písčiny, hráze, zdi, volná nezarostlá stanoviště. Slabě konkurenční druh, který snadno podléhá zarůstání stanovišť a mizí. Preferuje bazické, spíše mělké, písčité půdy.
Západní, střední a jižní Evropa, jih Skandinávie, Pobaltí, ostrůvkovitě dále přes východní Evropu až po severní Kavkaz a Írán, dále i severní Afrika a Blízký Východ. V ČR roztroušeně až velmi hojně, zejména na území termofytika (především v oblastech s výskytem vápence a bazických vyvřelin), v mezofytiku častěji jen v některých vápencových oblastech, jinde ojediněle. V poslední době se expanzivně šírí na druhotných stanovištích (např. nádraží).
Hrouda L. & Šourková M. (2003): Saxifragaceae Juss. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds.]: Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 401–422.