vochlice hřebenitá / Scandix pecten-veneris

Hlavní znaky

- jednoletá bylina štětinatá nebo lysá
- lodyha přímá, oblá, od báze rozkladitě větvená
- přízemní lodyžní listy dlouze řapíkaté, výše postavené listy řapíkaté krátce, nejhořejší listy jsou už pochvovitě přisedlé; všechny 2-3x zpeřené
- okolíky složené z 1-3 okolíčků na tenkých, lysých stopkách
- obaly chybí, obalíčky složené z 2-3klaných, neopadavých listenů
- korunní lístky bílé, okrajové silně paprskující
- merikarpia jsou tmavě hnědá, lesklá, lysá, protažená v dlouhý, zploštělý zobánek

Počet chromozómů: 16

Ekologie

Druh rostl pouze na druhotných stanovištích jako jsou polní kultury, vinice, úhory.

Rozšíření

Evropa, severní Afrika, Asie na východ po Indii. Zavlečen do Severní a Jižní Ameriky, do jižní Afriky a na Nový Zéland.

Druh je na našem území v současnosti nezvěstný a vyskytoval se až na výjimky pouze v termofytiku Čech a Moravy.

Literatura

Křísa B. (1997): Rod Scandix L. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. - Academia, Praha.



Zpracoval: Václav Dvořák

Květ/Květenství

© Jan Ševčík

vochlice hřebenitá <i>(Scandix pecten-veneris)</i>

List

© Václav Dvořák

vochlice hřebenitá <i>(Scandix pecten-veneris)</i>

Plod

© Václav Dvořák

vochlice hřebenitá <i>(Scandix pecten-veneris)</i>

Habitus

© Václav Dvořák

vochlice hřebenitá <i>(Scandix pecten-veneris)</i>