ladoňka karpatská / Scilla kladnii

Synonyma

Scilla subtriphylla SCHUR, S. bifolia subsp. subtriphylla (SCHUR) DOMIN, S. bifolia auct. non L.

Hlavní znaky

- jarní geofyt (efemeroid) s podzemní cibulí
-  listy 2-3(-4), vyrůstající současně s jediným květonosným stvolem, s čepelí páskovitou až páskovitě obkopinatou, mělce žlábkovitou, na vrcholu s krátkou (ca 0,5-1,5 mm dlouhou)  kápovitou špičkou; pochvy listů zpravidla žlutozelené, jen vzácně načervenalé
- stvol oblý, nerýhovaný, s hroznovitým, v obrysu často jehlanovitým květenstvím
- květenství zaujímající 1/5-1/3(-1/2) délky nadzemní části stvolu, stopky květů ± přímé nebo šikmo vzhůru směřující, dolní někdy mírně nahoru obloukovitě prohnuté, poměrně krátké, stopka dolního květu obvykle jen 1-3 cm dlouhá; listeny obvykle chybějí
- poupata přímá, světle fialově modrá; okvětní lístky záhy po rozkvětu hvězdovitě rozestálé, podlouhlé až podlouhle eliptické,  obvykle 7,5-9,5 mm dlouhé, na obou stranách přibližně stejně a rovnoměrně zbarvené (bez světlejší dol. části), nejčastěji světle fialově modré
- nitky tyčinek volné, šikmo vzhůru směřující, vzájemně rozestálé (pestík mezi tyčinkami dobře patrný), čárkovité až šídlovité, při bázi často průsvitně bělavé, jinak světle až tmavě fialově modré; prašníky obvykle zřetelně tmavší než okvětí, tmavě (našedle) fialově modré; pyl našedle modrofialový
- semeník fialově modrý; čnělka úzce válcovitá, na bázi se postupně rozšiřující, znenáhla v semeník přecházející, 1,8-2,5(-2,7) mm dlouhá
- tobolka nepravidelně kulovitá až zaobleně trojhranná, nenafouklá, 7-10(-12) mm velká, obvykle světle zelená, s (0-)1-3(-5) semeny v jednom pouzdru; semena ± kulovitá, zralá v čerstvém stavu nahnědle bílá až světle hnědá, lesklá, po usušení našedle hnědá, matná; masíčko nepravidelně polokulovité, průsvitně bělavé, složené z kulovitých, perly připomínajících útvarů

Počet chromozómů: 18

Variabilita

Druh je v ČR taxonomicky homogenní a stejně tak je tomu patrně v celém jeho areálu. Vzhledově nejnápadnější je proměnlivost v celkovém vzrůstu jedinců, od něhož se také odvíjí počet květů v květenství a celkový tvar květenství a rovněž počet listů: drobnější exempláře mají nižší počet květů v nepravidelně utvářeném řídkém hroznu a jsou obvykle dvoulisté, statnější jedinci mají květenství bohatší, při rozkvětu typicky jehlanovitého tvaru, a zpravidla nesou 3(4) listy.

Ekologie

Vlhčí až mezofilní listnaté lesy a doprovodné křoviny, na svazích i v nivách řek. Na humózních, živinami dosti bohatých, hlinitých až jílovitohlinitých, obvykle mírně až čerstvě vlhkých půdách, mírně kyselých až slabě alkalických, na místech polostinných, vzácněji i výslunných.

Rozšíření

Pouze na Moravě: v mezofytiku roztroušeně podél řeky Bečvy od Vsetína po Přerov a dále v termofytiku mezi obcemi Troubky nad Bečvou a Kroměříž.
Z hlediska celkového rozšíření se jedná o karpatský endemit až subendemit: roste od jižního Polska, východní Moravy a Slovenska přes západní Ukrajinu a sv. Maďarsko po Rumunsko.

Podobné druhy

Literatura

Trávníček B., Duchoslav M., Šarhanová P. et Šafářová L. (2009): Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. – Acta Mus. Mor., sci. biol., 94: 157–205.
Trávníček B. (2010): Ladoňky (rod Scilla s. lat.) v České republice. I. Původní taxony. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 45: 1-23.
Trávníček B. (2010): 2. Scilla L. – ladoňka (ladonička, modřenka). – In: Štěpánková J., Květena České republiky 8: 613-628.

Zpracoval: Bohumil Trávníček