starček poříční / Senecio sarracenicus

Synonyma

Jacobea sarracenica (L.) Moench, Senecio fluviatilis Wallr.

Hlavní znaky

- oddenek masitý, horizontální
- lodyha plná, nahoře pýřitá
- lodyžní listy kopinaté, lysé
- okraj listů hustě drobně zubatý
- zoubky listů zahnuté, směřující kupředu
- jazykovitých květů 7-8, zlatožlutých

Počet chromozómů: 40

Ekologie

Roste na okrajích rákosin, v lemech lužních lesů, zde i na okraji pasek, dále na mokřadních loukách. Preferuje substráty bohaté na živiny. Z vytrvalých druhů starčků kvete nejpozději.

Rozšíření

Převážně Evropa s přesahem areálu po S Kazachstán a jižní část Sibiře.

V České republice se většina lokalit nachází v termofytiku v nivách velkých řek (Labe, Vltava, Dyje, Morava). V minulosti se na našem území vyskytoval roztroušeně, dnes vzácně a je hodnocen jako silně ohrožený druh (C2).

Literatura

Grulich V. (2004): Rod Senecio L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (ed.): Květena České republiky vol. 7. - Academia, Praha, 250-280.



Zpracoval: Veronika MARTINKOVÁ
Recenzoval: Radim J. Vašut - BOT/BIKR

Květ/Květenství

© David Hlisnikovský

starček poříční <i>(Senecio sarracenicus)</i>

List

© David Hlisnikovský

starček poříční <i>(Senecio sarracenicus)</i>

Květ/Květenství

© David Hlisnikovský

starček poříční <i>(Senecio sarracenicus)</i>

Habitus

© David Hlisnikovský

starček poříční <i>(Senecio sarracenicus)</i>