kostival hlíznatý / Symphytum tuberosum

Synonyma

Symphytum nodosum Schur

Hlavní znaky

- oddenek ± vodorovný nebo šikmý, plazivý, střídavě hlíznatě ztloustlý
- oddenkové hlízy kulovité, dužnaté, vně světle hnědé, uvnitř bělavé
- lodyha většinou jednoduchá, vzácně v horní části rozvětvená s jednou až dvěma větvemi
- horní a prostřední listy nesbíhavé nebo jen krátce sbíhavé, dolní řapíkaté
- lodyžní listy eliptické, vejčitě až podlouhle kopinaté
- koruna žlutá, vně hustě papilózní
- nitky tyčinek srostlé s korunní trubkou zhruba do její poloviny, volné konce nitek dosahují zhruba třetiny délky prašníků
- konektivy nepřevyšující prašníky
- čnělka ± stejně dlouhá jako koruna
- tvrdky svraskalé, hustě bradavičnaté, nikdy hladké

Počet chromozómů: 96

Variabilita

Vysoce variabilní polyploidní komplex, v rámci kterého byla popsána celá řada taxonů.

Ekologie

Převážně stínomilný druh, častý na vlhčích půdách jako jsou lužní lesy, údolí lesních potoků či říční kaňony. Přetrvává i na prosvětlených lesních stanovištích jako jsou okraje lesních cest. Často se vyskytuje ve společenstvech třídy Querco-Fagetea nebo ve společenstvech svazů Alno-Padion či Fagion.

Rozšíření

V rámci ČR  roztroušený až hojný druh.

Zajímavosti

Ve středověku často pěstován jako zdroj škrobu z oddenkových hlíz.

Podobné druhy

Literatura

Májovský J. & Hegedüšová Z. (1993): Symphytum L. – In.: Bertová L. & Goliášová K. [eds]: Flóra Slovenska V/1, Veda, Bratislava, 76–97.
Pawłowski B. (1961): Uwagi o żywokostach – Observationes ad genus Symphytum L. pertinentes. – Fragmenta Flora Geobotanica, 7(2): 327–356.
Pawłowski B. (1972): Symphytum L. – Tutin T. G. [ed.]: Flora Europaea, vol. 3, Diapensiaceae-Myoporaceae, Cambridge University Press, Cambridge, 103–105.
Slavík B. (2000): Symphytum L. – In: Slavík B. [ed.]: Květena ČR 6, Academia, Praha, 202–210.
Smejkal M. (1978): Rod Symphytum L. v Československu. – Zprávy československé botanické společnosti, 13(3): 145–161.

Zpracoval: Lucie Kobrlová