jilm habrolistý / Ulmus minor

Hlavní znaky

- strom nebo nízký keř vysoký 0,5-30 m
- letorosty, listy na spodní straně i plody obvykle s přisedlými červenými žlázkami
- listy svrchu hladké, lysé
- květní stopky nejvýše 1 mm dlouhé
- okvětní lístky na okraji brvité
- blizny s bílými papilami
- semeno uloženo v horní polovině křídlatého plodu

Počet chromozómů: 28

Ekologie

Roste jako součást lužních lesů, dubohabřin, teplomilných doubrav, křovin a v lesostepích. Preferuje vápnité substráty nebo vyvřeliny, velmi světlomilná a teplomilná dřevina.

Rozšíření

Střední, jižní Evropa, severní Afrika, západní část Asie, izolovaně na ostrovech Gotland a Öland.

V České republice se hojně vyskytuje v nížinách a pahorkatinách termofytika, do mezofytika proniká zejména v Karpatech. Chybí v pahorkatinách na západ od Plzně a v jižních Čechách.

Zajímavosti

Dřevo se využívalo pro stavbu lodí a vodních staveb i jako kolářský materiál, dnes se využívá spíše pro výrobu nábytkářských dýh a ohýbaného nábytku. Prakticky se nevysazuje, je velmi citlivý na grafiózu.