Valeriana exaltata Mikan fil. in Pohl, V. multiceps Wallr., V. palustris Kreyer
- doba kvetení VII
- rostliny bez výběžků nebo jen s výběžky velmi krátkými
- lodyha obvykle lysá
- střední lodyžní listy dlouze řapíkaté, zpravidla se 7-9 jařmy lístků
- lístky obvykle dosti výrazně zubaté, 7-12 mm široké
- plody lysé
Preferuje eutrofní vysokobylinné louky, druhotná nitrofilní lemová společenstva vodotečí, obvykle na půdách trvale vlhkých, bohatých na živiny. Též jej lze najít na synantropních stanovištích v silničních příkopech, na hradních návrších, při patách zdí.
Evropa.
V ČR se vyskytuje v termofytiku a mezofytiku celého území, do vyšších poloh zasahuje jen okrajově.
Již ve středověku v léčitelství hojně využívaná bylina, která tišila nervozitu, úzkost a duševní napětí. Dle legend "valeriánské kapky" používala již abatyše Hildegarda z Bingenu, mystička žijící ve 12. století, která vydala několik na svou dobu interesantních medicínských textů.
Holub J. & Kirschner J. (1997): Rod Valeriana L. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 5. - Academia, Praha, 516-527.