- čepel listů pýřitá
- okvětní lístky bílé, žlutozelené nebo špinavě zelené
- listeny zdéli nebo delší než květní stopky
- tobolky řídce chlupaté až olysalé
V ČR se vyskytují dva poddruhy kýchavice bílé:
- subsp. album: s okvětními listky bílými, při odkvětu mírně zelenajícími, v horní třetině nápadně dřípenými; s vřetenem a větvemi květenství dlouze přitiskle chlupatými; s latou volnou
- subsp. lobelianum: s okvětními lístky žlutozelenými nebo špinavě zelenými, v horní třetině celokrajnými; s vřetenem a větvemi květenství krátce přitiskle chlupatými; s latou staženou
Roste na horských loukách, ve vysokostébelných nivách, na lesních světlinách, v olšinách, podél vodotečí.
Nominátní poddruh se vyskytuje jen v evropských pohoří, kýchavice bílá Lobelova má areál větší zahrnující rozsáhlou oblast Euroasie.
V České republice se nominátní poddruh vyskytuje pouze roztroušeně v Novohradských horách, na Šumavě, v Předšumaví a ve Slepičích horách a je hodnocený jako silně ohrožený druh české flóry (C2). Kýchavice bílá Lobelova je mnohem častějí, rostoucí v pohraničních sudetských pohořích a v Karpatech. Vstupuje i do nižších poloh, často jako splavovaný demontánní prvek, např. v Litovelském Pomoraví.
Rostlina je prudce jedovatá, odedávna byla využívána v léčitelství a veterinářství. Sušené a rozemleté rostliny vyvolávají silné kýchání.
Chrtek J. jun. (2010): Rod Veratrum L. In: Štěpánková J. (ed.): Květena České republiky vol. 8. - Academia, Praha, 392-397