vikev dalmatská / Vicia dalmatica

Synonyma

Vicia tenuifolia subsp. stenophylla (Boiss.) Velen.

Hlavní znaky

- rostliny vytrvalé
- lístky na obou stranách matné, čárkovité
- postranní žilky svírají s hlavní žilkou úhel ca 30°
- květenství řídké, jednostranné
- koruna vícebarevná se světlejší pavézou a žlutobílým člunkem
- lusky v obrysu podlouhle čárkovité, pískově hnědé až šedohnědé, obvykle s 2-5 semeny

Počet chromozómů: 12

Ekologie

Roste na suchých stráních, ve výslunných trávnících, v lemech křovin a doubrav. Preferuje bazické podklady a suchá, výhřevná stanoviště.

Rozšíření

Především JV Evropa, na západ po Itálii.

V ČR spíše vzácně rostoucí v termofytiku a teplém mezofytiku stř. a S Čech.

Zajímavosti

Druh na našem území dosahuje severní areálové hranice.

Podobné druhy

Literatura

Chrtková A. (2004): Rod Vicia L. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky vol. 4. - Academia, Praha, 386-415.



Zpracoval: Tereza ROLLEROVÁ
Recenzoval: Radim J. Vašut - systém