violka dvoukvětá / Viola biflora

Synonyma

Chrysion biflorum (L.) Spach
Dischidium biflorum (L.) Opiz

Hlavní znaky

- vytrvalá rostlina
- listy okrouhlé až ledvinité
- květy drobné, žluté
- boční korunní lístky směřují vzhůru
- tobolky široce vejcovité

Počet chromozómů: 12

Ekologie

Horská prameniště, skalní štěrbiny, vysokostébelné nivy a lesní prameniště a mokřady.

Rozšíření

Hojnější především ve vyšších polohách Sudet a v Moravskoslezských Beskydech, podél řek sestupuje i do nižších poloh. Vzácně se vyskytuje také v inverzních údolí pískovcových měst na severu republiky.

Zajímavosti

Fylogeneticky nejvíce odlišný druh od našich ostatních violek.

Literatura

Kirschner J. & Skalický V. (1990): Viola L. – In: Hejný S. et Slavík B. [eds.], Květena České republiky, vol. 2. – Academia, Praha, 394–431.
Mereďa P. jun, Mártonfi P., Hodálová I., Šípošová H. & Danihelka J. (2008b): Violaceae Batsch. – In: Goliášová Š. & Šípošová H. [eds.]: Flóra Slovenska VI/1. – Veda, Bratislava, 80–190.
Valentine D. H., Merxmüller H. & Schmidt A. (1968): Viola L. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., Valentine D. H., Walters S. M., Webb D. A. [eds.]: Flora Europaea, Vol. 2. – Cambridge: University Press, 270–282.

Zpracoval: Michal Hroneš