Panonské teplomilné doubravy na spraši / Aceri tatarici-Quercion

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Teplomilná lesní společenstva s převahou dubu, osidlující minerálně středně až velmi bohaté půdy a výskytem omezené na suché a teplé oblasti.

Struktura a druhové složení

Lesy tvořené dominantními duby (Quercus robur, Q. petraea agg. a Q. pubescens agg.), s místním obohacením o javor babyku (Acer campestre), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípu srdčitou (Tilia cordata). Keřové patro je nejčastěji tvořeno hlohy (Crataegus spp.), brslenem bradavičnatým (Euonymus verrucosus), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare ) a kalinou tušalaj (Viburnum lantana). V patře bylinném lze pozorovat významné zastoupení Convallaria majalis. Dále převažuje Brachypodium pinnatum, Buglossoides purpurocaerulea, Molinia arundinacea, Poa nemoralis a zástupci čeledí Iridaceae a Liliaceae.

Stanoviště

Doubravy se vyskytují zejména v rovinách či na mírných svazích od planárního po kolinní stupeň. Obsazují stanoviště s hlubokými, zpravidla suchými půdami, s bazickou až kyselou reakcí, na píscích (kambizemě), spraších (černozemě) a slaných půdách.

Dynamika a management

Dřive byly tyto porosty využívány zejména pro pastvu a těžbu dřeva, která probíhala formou výmladkového hospodaření. Proto lze v současnosti pozorovat velkou nestabilitu těchto společenstev při ponechání svému osudu a bez jakéhokoliv managementu. Nutný je zásah člověka, vhodný způsob hospodaření a udržení původní skladby druhů.

Variabilita

Na území České republiky jsou rozlišovány 2 asociace:
1) Asociace Quercetum pubescenti-roboris, zahrnuje teplomilné lesní porosty, pro něž je charakteristická převaha dubu zimního (Quercus petraea agg.), dubu šipáku (Q. pubescens agg.), sporadicky pak dubu letního (Q. robur). Mezi tyto druhy bývá zpravidla přimíšen Acer campestre, Fraxinus excelsior a Sorbus torminalis. V patře keřovém rostou jak druhy teplomilné, tak mezofilní a je zpravidla na druhy značně bohaté. Nejčastěji zde lze nalézt Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus monogyna s. l., Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare, Rosa canina agg. a Viburnum lantana. S ohledem na stanovištní podmínky se různí dominantní druhy. Nejčastěji však dominuje Brachypodium pinnatum (suchá stanoviště), Convallaria majalis a Poa nemoralis (mezická stanoviště), Brachypodium sylvaticum, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum a Pulmonaria officinalis agg (vlhká stanoviště). Častý je i výskyt Iris graminea, I. variegata, Peucedanum alsaticum a Phlomis tuberosa. Porosty tohoto typu osidlují šedozemě až hnědozemě, které jsou velmi hluboké a mají mírně bazickou až neutrální reakci.
2) Asociace Carici fritschii-Quercetum roboris je druhově velmi bohatá a typická převahou dubu letního (Quercus robur), méně často dubu zimního (Q. petraea agg.), s výskytem břízy bělokoré (Betula pendula) a lípy srdčité (Tilia cordata). V kěřovém patře je nejvíce zastupena Frangula alnus, Ligustrum vulgare, Crataegus spp. a zmlazujícími zástupci z E3. Patro bylinné je charateristické výskytem velkého množství druhů a vysokou pokryvností. V převaze jsou zde zastoupeny druhy jako Convallaria majalis, světlomilné traviny, luční trávy, druhy bezkolencových luk, světlomilné mezofilní a subxerofilní byliny. Vyskytuje se velmi omezeně a na jedinečných stanovištích ČR, jako jsou váté písky.

Rozšíření v ČR

Rozšíření této vegetace je úzce soustředěno do oblasti jižní Moravy, kde je dnes zachována pouze maloplošně. Důvodem je způsob obhospodařování praktikovaný v posledních cca 100 letech. Doubravy můžeme nalézt v okolí Hustopečí a Kloubouk u Brna, Miloveckém lese u Mikulova, dalších místech jižní Moravy a v jihozápadní části lesa Doubrava u Hodonína.

Význam

Doubravy na spraši jsou v České republice zachovány pouze v malém měřítku a jsou výrazně omezeným typem vegetace. Jsou významné jako centrum biodiverzity pro další organismy a z pohledu druhové bohatosti těchto porostů. V současnosti jsou ohroženy vysazováním a zavlékáním nepůvodních dřevin (borovice, trnovník akát) a ponecháním přirozené sukcesi.

Literatura

Roleček, J. (in press): Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957.- In: Chytrý M. et al.,Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha.
Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. & Sádlo J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. - Academia, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. - Preslia, 84: 631-645.

Zpracoval: Jitka Křenová
Recenzoval: Martin Duchoslav