Štěrbinová vegetace bazických skal / Cystopteridion

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Ohrožené druhy

Krátká charakteristika

Štěrbinová vegetace bazických, převážně vápencových skalních stěn, ale i sekundárních biotopů - zdí.

Struktura a druhové složení

Druhově chudá štěrbinová společenstva tvořená kalcifilními druhy kapradin, zejména Asplenium ruta-muraria, Gymnocarpium robertianum, Asplenium trichomanes či Cystopteris fragilis. Na přirozených stanovištích je lokálně doprovázejí druhy skalních trávníků jako Saxifraga paniculata nebo Sesleria caerulea, naopak na antropogenních stanovištích jsou přítomny četné ruderální druhy. Vzhledem k mírnému nitrofilnímu charakteru vegetace jsou zastoupeny i druhy jako Chelidonium majus, Stellaria media či Urtica dioica. V mechovém patře jsou významně zastoupeny vápnomilné druhy. 

Stanoviště

Vegetace tohoto svazu se vyskytuje na přirozených i antropogenních stanovištích. Osidluje skalní stěny, převisy, labilní sutě, lomy a rozmanité typy zdí. Výskyt je vázán na vápnité podklady - v případě přirozených výskytů se jedná o stanoviště tvořená bazickými, zejména vápencovými horninami. Naopak sekundární biotopy zdí mohou být tvořeny různými materiály, důležitá je však přítomnost karbonátů v maltě, která slouží jako pojivo. Z hlediska světelných poměrů se společenstva v závislosti na asociaci nacházejí na stinných a vlhkých nebo výslunných a suchých stanovištích (viz Variabilita). 

Dynamika a management

Porosty na stinných a vlhkých místech jsou stabilní v měřítku desítek let, na sekundárních stanovištích (lomy, zdi) jsou krátkodobější a druhově méně nasycené. Porosty na suchých a osluněných místech jsou vzhledem k vodním poměrům stanoviště sukcesně stabilní. Vegetace tohoto svazu nevyžaduje management. 

Variabilita

Na území České republiky se svaz vyskytuje ve dvou asociacích. Cystopteridietum fragilis zahrnuje vegetaci stinných vápencových skal s Cystopteris fragilis a Asplenium trichomanes. Je vázána na vlhká místa. Na suchá a výslunná stanoviště je naopak vázána asociace Asplenietum rutae-murario-trichomanis, v níž je dominantní Asplenium ruta-muraria. 

Rozšíření v ČR

Vegetace je na přirozených stanovištích rozšířena relativně vzácně, výskyt je vázán především na krasové a pseudokrasové oblasti (Moravský a Český kras), rovněž na zařezaná údolí řek (Berounka, Vltava, Jizera). Na antropogenních stanovištích je mnohem hojnější a rozšířená na území celého státu. 

Významné lokality

Z přirozených stanovišť jsou významné lokality v Moravském a Českém krasu. Na vhodných druhotných stanovištích se jedná o běžný typ vegetace. 

Význam

Vegetace svazu Cystopteridion nemá žádný hospodářský význam. Na některých lokalitách se vyskytují ohrožené druhy rostlin (např. Cortusa mathioli, Phyllitis scolopendrium). Zejména na sekundárních stanovištích má štěrbinová vegetace určitý estetický význam. 

Literatura

Sádlo J., Chytrý M. (2009): Svaz SAA Cystopteridion Richard 1972 Štěrbinová vegetace bazických skal. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia Praha, p. 410-417.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha.

Zpracoval: Jiří Kocián
Recenzoval: Martin Duchoslav