Vegetace vysokých ostřic v litorálu oligotrofních a mezotrofních vod / Magno-Caricion elatae

Diagnostické druhy

Calamagrostis canescens, Carex elata, Carex rostrata

Konstantní druhy

Carex rostrata, Galium elongatum, Galium palustre

Dominantní druhy

Calamagrostis canescens, Caltha palustris, Carex appropinquata, Carex cespitosa, Carex diandra, Carex elata, Carex lasiocarpa, Carex rostrata, Cladium mariscus, Equisetum fluviatile, Eriophorum angustifolium, Lysimachia thyrsiflora, Menyanthes trifoliata, Phragmites australis, Potentilla palustris, Utricularia minor, Vaccinium oxycoccos

Ohrožené druhy

Carex appropinquata, Carex diandra, Carex elata

Krátká charakteristika

Mokřadní vegetace vysokých ostřic v litorálu oligotrofních až mezotrofních vod.

Struktura a druhové složení

Vysoké, částečně rozvolněné, druhově chudé porosty, jejichž vzhled a strukturu udávají dominující trsnaté či výběžkaté druhy vysokých ostřic. Dle růstové formy ostřic má tento typ vegetace buďto homogenní nebo mozaikovitý charakter. Výběžkaté netrsnaté druhy (Carex acutiformis, C. lasiocarpa, C. rostrata) tvoří víceméně homogenní dvou či vícevrstevné porosty. Trsnaté druhy (C. appropinquata, C. cespitosa, C. diandra, C. elata) utváří mozaiku bultů a volných, zamokřených sníženin, tzv. šlenků. Tyto mozaiky umožňují koexistenci druhů s různými nároky na vlhkost. Na druhovém složení se často podílí i druhy slatiništních (Menyanthes trifoliata, Potentilla palustris) či rašelinných (Rhynchospora alba, Brachythecium rivulare, Sphagnum sp. div.) společenstev, vzácněji i druhy mokřadních luk (Caltha palustris, Juncus effusus, Myosotis palustris, Scirpus sylvaticus). Mechové patro většinou zcela chybí nebo dosahuje malé pokryvnosti.

Stanoviště

Litorály stojatých vod (nejčastěji rybníků, ale i tůní nebo slepých ramen v aluviích řek), terénní sníženiny rašelinných komplexů, případně i odvodňovací kanály či zaplavené jámy po těžbě rašeliny. Vesměs se jedná o stanoviště s vyrovnaným vodním režimem, organogenními půdami s kyselou až neutrální reakcí (vyjma vápnomilné as. Cladietum marisci) a nízkým obsahem živin. Typická je tvorba rezavých povlaků na povrchu půdy či vodní hladině, jež díky vyššímu obsahu železa způsobují železité bakterie.

Dynamika a management

Vegetaci nejvíce ohrožují změny vodního režimu a zásahy do hydrologických poměrů. Především jde o kolísání vodní hladiny, odvodňování, eutrofizaci vod či vysychání mokřadů. Nežádoucí je i nešetrné odbahňování rybníků, intenzivní hospodaření, vápnění či hnojení rybníků.

Variabilita

Z našeho území je v rámci tohoto svazu uváděno celkem osm asociací. Vysoké trsnaté porosty mezotrofních až slabě eutrofních vod s dominující ostřicí vyvýšenou (C. elata) náleží k as. Caricetum elatae. Porosty třtiny šedavé (Calamagrostis canescens) dominují as. Carici elatae-Calamagrostietum canescentis. Trsy vzácné ostřice odchylné (C. appropinquata) s příměsí dalších druhů ostřic patří k as. Caricetum appropinquatae. Nápadnou a víceméně homogenní, dvouvrstevnou strukturu utváří výběžkatá ostřice přioblá (C. diandra), která je charakteristická pro as. Caricetum diandrae. Dominantní výběžkatá ostřice plstnatoplodá (C. lasiocarpa) definuje as. Peucedano palustris-Caricetum lasiocarpae. Druhově chudé porosty s převahou mařice pilovité (Cladium mariscus) na půdách bohatých na vápník spadají do as. Cladietum marisci. Zřejmě nejhojnější as. Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae s dominantní ostřicí zobánkatou (C. rostrata) nejčastěji osídluje litorály mezotrofních až oligotrofních vod. Zaplavená stanoviště často kolonizují trsy ostřice trsnaté (C. cespitosa), jež jsou příznačné pro as. Comaro palustris-Caricetum cespitosae.

Rozšíření v ČR

Společenstva tohoto svazu jsou na našem území vzácná. Často dominantní druhy jako Carex appropinquata, C. diandra či C. lasiocarpa představují silně ohroženou složku naší květeny. Výjimkou je snad pouze asociace Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae, která je relativně hojná, a to zejména v hercynské oblasti.

Významné lokality

Polabské černavy (např. Hrabanovská černava nebo Mělnická Vrutice)

Význam

Tento svaz nemá žádný přímý hospodářský význam, může se však podílet na zadržování vody v krajině nebo napomáhat přirozenému čištění vody. Husté ostřicové porosty, podobně jako rákosiny, mohou sloužit jako hnízdiště vodního ptactva a litorály rybníků zase jako útočiště pro ryby. Jedná se o vzácný typ vegetace, který hostí některé ohrožené druhy rostlin (vyjma ostřic např. Eriophorum gracile, Rhynchospora alba).

Literatura

Grulich V. (2012): Red List od vascular plants of the Czech republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631-645.
Hájková P. (2011): Magno-Caricion elatae Koch 1926. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, 526-548.



Zpracoval: Lucie Kobrlová
Recenzoval: Martin Duchoslav

Porost

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu oligotrofních a mezotrofních vod <i>(Magno-Caricion elatae)</i>

Porost

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu oligotrofních a mezotrofních vod <i>(Magno-Caricion elatae)</i>

Detail porostu

© Martin Duchoslav

Vegetace vysokých ostřic v litorálu oligotrofních a mezotrofních vod <i>(Magno-Caricion elatae)</i>