Mezofilní a suché křoviny nelesního prostředí / Berberidion

Diagnostické druhy

Cornus sanguinea, Cotoneaster integerrimus, Crataegus monogyna, Euonymus europaeus, Ligustrum vulgare, Prunus spinosa, Rhamnus cathartica, Rosa canina

Konstantní druhy

Prunus spinosa, Rosa canina

Krátká charakteristika

Husté, mezofilní a suché křoviny mimo les.

Struktura a druhové složení

Převážně husté, vysoké (do 6 m) křoviny s dominancí různých druhů středně vysokých až vysokých křovin (Prunus spinosa, Crataegus sp. div., Rosa sp. div., Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare, aj.). Porosty mají často charakter houštin, obtížně průchozích až neprůchozích. Místně se objevují v porostech i ojedinělé stromy. V bylinném patře se v závislosti na míře zastínění objevují jak druhy mezofilních a suchých trávníků (např. Viola hirta, Fragaria viridis, Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum), tak nitrofilní světlomilné (Chaerophyllum sp. div., Artemisia vulgaris, Ballota nigra) a na zástin tolerantní nitrofilní druhy (Geum urbanum, Viola odorata) a hájové druhy (např. Viola mirabilis, Hepatica nobilis, Primula veris).

Stanoviště

Většinou se jedná o antropicky podmíněné liniové útvary, mj. podél okrajů lesů (tzv. lesní plášť), podél okrajů polí, luk a suchých trávníků. Vzácněji se jedná o vegetaci primárního bezlesí (křoviny na skalách). Rozšířené jsou od nížin po montánní stupeň.

Variabilita

Vegetace křovin je poměrně heterogenní. Na území ČR se rozlišuje 6 asociací.
1) Přirozenou vegetací křovin primárního bezlesí je výrazně suchomilná as. Junipero communis-Cotoneasteretum integerrimi Hofmann 1958 - skalní křoviny se skalníkem celokrajním a skalníkem černoplodým, na skalnatých strmých svazích.
2) As. Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990 reprezentuje vysoké teplomilné křoviny s dřínem obecným nebo mahalebkou (Prunus mahaleb), převážně podél okrajů teplomilných doubrav v teplých pahorkatinách.
3) As. Populo tremulae-Coryletum avellanae Br.-Bl. in Kielhauser 1954 reprezentuje suché křoviny s dominancí lísky obecné, s bylinným patrem složeným z druhů suchých trávníků a hájových druhů. Asociace se vyskytuje od pahorkatin do hor, převážně na vápenci, vzácně i na jiném geologickém substrátu, většinou na skalnatých stráních.
4) Teplomilné křoviny s trnkou obecnou a ptačím zobem obecným (as. Pruno spinosae-Ligustretum vulgaris Tüxen 1952) je patrně nejběžnějším typem křovin svazu Berberidion v nižších nadmořských výškách. Většinou husté porosty jsou tvořeny více druhy křovin, nejčastěji Cornus sanguinea, Crataegus sp. div., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa a Rosa canina.
5) Mezofilní křoviny s trnkou obecnou as. Carpino betuli-Prunetum spinosae Tüxen 1950 jsou charakteristické dominancí trnky nebo růží a hlohů, a v bylinném ptaře převládají mezofilní druhy, naopak chybějí suchomilné druhy. Společenstvo je běžné především ve středních polohách, na hlubokých půdách.
6) Vlhké křoviny úvalových luhů s trnkou obecnou as. Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae Passarge 1962 s dominancí trnky, hlohů a svídy krvavé reprezentují náhradní vegetaci lužních lesů, typicky podél okrajů lužních lesů aj.

Rozšíření v ČR

Běžně rozšířené od nížin po montánní stupeň.

Význam

Dříve zdroj dřeva pro topení, využití v řemeslné výrobě (řezbářství, košíkářství), potrava, v lidovém léčitelství, ohrazování pozemků (živé ploty), protierozní funkce, vhodný biotop pro hnízdění řady druhů ptáků aj.

Literatura

Moravec J. et al. (1983b): Přehled vyšších vegetačních jednotek České socialistické republiky. Preslia 55: 97–122.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995/1: 1–206.
Willner W. & Grabherr G. (eds) (2007): Die Wälder und Gebüsche Österreichs. Ein Bestimmungswerk mit Tabellen. Elsevier, München.

Zpracoval: Martin Duchoslav