Společenstva akátin na minerálně chudších, písčitých a suchých půdách, vázané převážně na nejnižší polohy.
Společenstva svazu Balloto nigrae-Robinion tvoří většinou třípatrové fytocenózy. Dominantní dřevinou stromového patra je akát (Robinia pseudacacia), dorůstající v optimálních podmínkách výšky až 30 m. Keřové patro buduje hlavně zmlazující akát. Kromě (hemi)nitrofilních druhů, jako jsou např. Galium aparine, Chelidonium majus, Urtica dioica, Galeopsis tetrahit, Rubus fruticosus agg., Impatiens parviflora aj., tvoří fyziognomicky nápadnou složku bylinného patra trávy, které určují jeho celkový vzhled - Arrhenatherum elatius, Calamagrosts epigejos, Elytrigia repens, Bromus sterilis, Poa angustifolia, P. nemoralis aj. Mechové patro obvykle chybí.
Minerálně chudé písčité půdy na stanovištích v nízkých nadmořských výškách. Akátiny jsou většinou vázány na rovinatý terén, na silně kyselé kvartérní uloženiny.
Akátiny byly vysazovány, podobné jako u svazu Chelidonio-Robinion, jako protierozní opatření na ochranu písčitých půd.
V současnosti je v rámci sv. Balloto nigrae-Robinion rozlišena 1 asociace: Arrhenathero elatioris-Robinietum Šimonovič et al. ex Vítková & Kolbek 2010.
Ve srovnání se svazem Chelidonio-Robinion je výskyt na území České republiky mnohem sporadičtější (doklady v ČR jsou např. z Polabí u Mělníka a Litoměřic, z Dyjsko-svrateckého úvalu), přesnější rozšíření však není známo.
Ochrana půdy před erozí, lokálně v silně zemědělské krajině zvyšování biotopové diverzity. Výsadba na lokality otevřené vegetace písčin způsobuje většinou jejich nevratné zničení.
Vítková M. & Kolbek J. (2010): Vegetation classification and synecology of Bohemian Robinia pseudacacia stands in Central European context. Phytocoenologia, 40 (2-3), 205–241.
Vítková M., Tonika J. & Vítek O. (2004): Stanovištní charakteristika akátových porostů na území Čech. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 139–153.