Nitrofilní vegetace zdí / Cymbalario muralis-Asplenion

Diagnostické druhy

Konstantní druhy

Dominantní druhy

Krátká charakteristika

Nitrofilní vegetace zdí s dominantní Cymbalaria muralis nebo Corydalis lutea doplněná o některé druhy drobných kapradin a nitrofilních druhů. 

Struktura a druhové složení

Druhově velmi chudá společenstva. Dominantami jsou Cymbalaria muralis nebo Corydalis lutea. Cymbalaria muralis tvoří poléhavé až převislé porosty, Corydalis lutea trsnaté porosty; oba druhy vytváří mezerovité nebo až zapojené porosty, které pak silně omezují rozvoj jiných druhů. Mezi ně patří zejména drobné kapradiny (Asplenium ruta-muraria, Asplenium trichomanes) a nitrofilní ruderální druhy (např. Artemisia vulgaris,Campanula rapunculoides, Sonchus oleraceus, Chelidonium majus, Convolvulus arvensis či Taraxacum sect. Ruderalia). Z trav mohou být přítomné třeba Elytrigia repens a Poa nemoralis. Mechové patro dosahuje jen malé pokryvnosti a jsou v něm zastoupeny hlavně pionýrské akrokarpní druhy mechů. 

Stanoviště

Společenstva svazu se vyskytují na nejrůznějších typech zdí. Charakteristický výskyt je v městských vilových čtvrtích, zámeckých zahradách, na městských hradbách, hradech a hradních zříceninách, také na kamenných navigacích podél vodních toků nebo na vesnických zídkách. Druhy zakořeňují ve spárách zdí, zvýhodněny jsou právě zmíněné dva dominantní druhy, které dokáží zakořenit i ve velmi úzkých štěrbinkách. Spáry mívají vysoké hodnoty pH, na něj jsou oba dominantní druhy rovněž adaptovány. 

Dynamika a management

Oba dominantní druhy jsou u nás nepůvodní a pěstované jako skalničky. Výskyt společenstva je tak podmíněn pěstováním daných druhů a následnou kolonizací vhodných biotopů v blízkém okolí. Cymbalaria muralis je přizpůsobena růstu na zdech díky hlubokému pronikání oddenků a kořenů do útrob zdiva a rovněž díky geokarpii, kdy se plodní stopky odklánějí od světla a zatlačují tobolky do spár - bez tohoto mechanismu by docházelo na často kolmých stěnách ke značným ztrátám semen. Corydalis lutea je rovněž dobře adaptována k růstu na zdech: je schopna kolonizovat i velmi úzké štěrbinky a její kořeny rovněž pronikají hluboko do útrob zdiva. Díky myrmekochorii je pak schopná efektivně kolonizovat příhodná stanoviště v blízkém okolí. 

Variabilita

U nás se rozlišují dvě asociace. Asociace Cymbalarietum muralis je charakteristická dominancí Cymbalaria muralis a má oceánickou tendenci. Asociace Corydalidetum luteae je naopak charakteristická dominancí Corydalis lutea. Přestože jsou obě asociace vlhkomilnější, případný vodní deficit pufrují jejich dominanty hluboko zapuštěnými kořeny.

Rozšíření v ČR

Hlavně nížiny a pahorkatiny, vegetace je uváděna zejména z městského prostředí s výskytem starších zdí. 

Významné lokality

Významné jsou lokality na zdech hradů a hradních zřícenin. S vegetací se můžeme setkat zejména v intravilánech měst, např. v Praze, Brně, Olomouci, Bechyni. 

Význam

Společenstva tohoto svazu nemají hospodářský ani ochranářský význam. Důležitý je však jejich význam estetický. 

Literatura

Láníková D., Sádlo J. (2009): Nitrofilní vegetace zdí (Cymbalario muralis-Parietarietea judaicae). – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia Praha, p. 441-448.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha.
Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.) (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. – ČSOP, Praha.

Zpracoval: Jiří Kocián
Recenzoval: Martin Duchoslav