Vegetace pohyblivých sutí na vždy nevápnitých neutrálních až kyselých horninách v pahorkatinách a podhorských oblastech.
Jedná se o vegetaci s významným diagnostickým západoevropským druhem Galeopsis segetum, který však v České republice (s výjimkou zplanění) neroste. Dominantním druhem druhově chudých porostů na území ČR je Galeopsis ladanum. Vyskytují se zde ruderální druhy, jako jsou Echium vulgare a Fallopia convolvulus, dále druhy suchých kostřavových trávníků (např. Anthericum liliago, Cardaminopsis arenosa, Hylotelephium maximum a Sedum reflexum), ale také druhy acidofilních trávníků a světlých lesů na kyselých substrátech (např. Avenella flexuosa, Luzula luzuloides, Lychnis viscaria, Rumex acetosella a Veronica officinalis). Mechové patro nebývá vyvinuto.
Výskyt je vázán na pohyblivé sutě na nevápnitých kyselých až neutrálních hornin (nejčastěji algonkické břidlice, ordovické břidlice, paleoandezity, vzácně i čedič, znělec, svor a rula) v kolinním až montánním stupni. Hojný výskyt je na antropogeních stanovištích (osypy lomů, kamenité akumulace skalnatých zářezů silnic a tratí, okraje cest, navážky štěrku). Naopak na přirozených stanovištích je vegetace vzácnější (málo pohyblivé sutě v říčních údolích).
Porosty se vyznačují malou pokryvností s dominancí konkurenčně slabých, většinou jednoletých druhů, které nejsou schopny stabilizovat suť. Na antropogenních stanovištích je výskyt většinou krátkodobý a po zazemnění suti vegetace sukcesí přechází v ruderální trávníky. Přirozené sutě jsou periodicky disturbované a tak je zde výskyt vegetace stálejší, i když se lokálně poloha porostů mění během let. Specifický management se zde neuplatňuje.
Na území ČR je rozlišována pouze jedna asociace (Senecioni sylvatici-Galeopsietum ladani) s dominantou Galeopsis ladanum. Podrobnosti včetně rozšíření zde. »
V ČR hojně v západních Čechách v povodí Berounky po Křivoklátsko. Dále byla vegetace svazu zjištěna také na Třeboňsku, v Českém středohoří, středním a dolním Povltaví, Posázaví, v Ralské pahorkatině, od středního Podyjí před Drahanskou vrchovinu po Oderské vrchy a na jihozápadní Moravě v údolích řek.
- znělcová suť na Malém Lovoši v CHKO České Středohoří
- křemencová suť v okolí vrchu Praha v Brdech
Společenstvo je hospodářsky bezvýznamné. Jediný význam je ochranářský, a to pokud se nachází na stanovišti některý vzácnější druh, jako je např. Anthericum liliago.
Sádlo J. (2009): Galeopsion Oberdorfer 1957 - Acidofilní vegetace sutí. - In: Chytrý M. (ed.) Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, p. 459-461.
Chytrý M., Kučera T. a Kočí M. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky, ed. 2. - Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, p. 129-131.
Procházka F. et. al. (2001): Černý a Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1–166.
Petříček V. et. al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, p. 188-200.
Háková A. et. al. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, p. 135-136.