Nízký, rozvolněný typ vegetace otevřených, suchých a narušovaných písčin subatlantského rozšíření.
Nízké, řídké trávníky písčitých půd s poměrně druhově chudým bylinným patrem. Dominantou jsou trsnaté porosty Corynephorus canescens. Dále dominují efemérní jednoletky (Filago minima, Spergula morisonii) nebo vytrvalé psamofyty (Gypsophila fastigiata, Thymus serpyllum). Přítomny jsou i běžné acidofyty (Calluna vulgaris, Festuca ovina), druhy suchých trávníků (Artemisia campestris, Hypericum perforatum), popřípadě druhy se širokou ekologickou amplitudou (Hieracium pilosella). Výrazně je zastoupeno mechové a lišejníkové patro (zejména Cladonia pocillum, C. uncialis).
Pionýrská vegetace nejčastěji kolonizující obnažené písky s extrémními podmínkami (např. pohyblivý substrát, nízká absorpční schopnost substrátu, velké kolísání denních teplot v povrchových vrstvách písků či nízký obsah živin a humusu). Nejčastěji se s tímto typem vegetace setkáváme v nížinách s vyššími průměrnými ročními teplotami (8-9,5°C) a nízkými úhrny srážek (450-600 mm za rok). Vyjma otevřených písků jsou známy vzácné přirozené výskyty tohoto typu vegetace i na hranách štěrkopískových teras či na plošinách pískovcových skal. Sekundárně vzniklé porosty se hojně a velkoplošně vyskytují v prostorách střelnic, vojenských cvičišť, podél cest v písčitých borech či v průsecích protipožárních pásů podél železničních tratí.
Na našem území se jedná zejména o váté písky a písečné přesypy, obsahující křemičité písky s nízkým obsahem vápníku, vzniklé zvětráváním nevápnitých křídových pískovců či sedimentací v nivách řek, které pramení na silikátovém podkladu.
Vegetace snadno podléhá změnám, především větrné erozi, uvolňování a přeskupování písečného podkladu, požárům či sešlapu. Tyto disturbance jsou však důležité pro existenci a zachování diverzity společenstva. Kromě mechanického narušování substrátu je součástí managementu i odstraňování náletových dřevin. Porosty nejvíce ohrožují silné nálety dřevin (zejména Pinus sylvestris), umělé zalesňování, ruderalizace a nedostatečná disturbance.
Z našeho území jsou v rámci tohoto svazu uváděny dvě asociace, a to as. Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis a as. Festuco psammophilae-Koelerietum glaucae. Druhá z nich reprezentuje o něco pestřejší společenstvo, ve kterém se vyjma acidofilních subatlantských druhů vyskytují i bazifilnější psamofyty často sarmatského rozšíření (např. Astragalus arenarius, Jurinea cyanoides či Dianthus arenarius subsp. bohemicus).
Výskyt je na našem území dán převážně lokálními disturbancemi písčitých podkladů. Vegetace tohoto svazu se poměrně hojně vyskytuje v Polabí, v Ralské pahorkatině, na Kokořínsku, Dokesku a Hodonínsku, vzácněji také na Podbořansku, Třeboňsku a pod Pavlovskými vrchy.
NPP Kleneč u Litoměřic, NPP Váté písky u Bzence
Hospodářsky nevyužívaný typ vegetace, avšak významný pro zpevňování písčitých dun a ochranu před větrnou erozí. V tomto společenstvu se vyskytuje celá řada ohrožených druhů rostlin.
Chytrý M. & Sádlo J. (2007): Corynephorion canescentis Klika 1931. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, 323-330.
Juśkiewicz-Swaczyna B. (2009): The psammophilous grassland community Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis in the Masurian Lake District (NE Poland). – Tuexenia, 29: 391-408.
Sádlo J. & Chytrý M. (2010): T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens). – In: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.), Katalog biotopů České republiky, 2. Vydání, AOPK Praha, 225-227.