Pionýrská vegetace narušovaných písčitých, minerálně chudých podkladů.
Vegetace psamofilních a acidofilních druhů (zejména jarní efemery - Spergula morisonii a Teesdalia nudicaulis; a druhy ukončující vegetační bodobí do poloviny léta - rody Aira, Filago, Vulpia). Tyto dominantní druhy jsou doprovázeny efemery se širokou stanovištní vazbou (Arabidopsis thaliana), krátkověkými ruderálními druhy (Bromus tectorum) a také vytrvalými druhy, které představují pozůstatky předchozí vegetace před disturbancí nebo naopak indikují postupující sukcesi.
Stanoviště přirozené nebo synantropní na čerstvě narušených podkladech. Jedná se o stanoviště velmi chudá na živiny (minerálně chudý propustný podklad). Substrát tvoří písek nebo štěrkopísek, kamenité půdy náspů a kamenolomů, štěrkové nebo škvárové svršky v okolí železnic.
Maloplošné antropogenně ovlivněné stanoviště ustupují vlivem eutrofizace a nedostatku disturbancí. Většina výskytů v sekundárním bezlesí (pískovce, terasové písky) je ovlivněna minimálně.
Svaz je zastoupen asociacemi Airetum praecosis (jednoletá vegetace písčin s ovsíčkem časným) a Vulpietum myuri (jednoletá vegetace písčin s mrvkou myším ocáskem). Asociace Airetum praecosis osídluje okraje holých písečných přesypů a pískovcových plošin, ale i pískovny, fotbalová hřiště a stanové kempy a její vývoj je závislý na sezónním chodu počasí (mirná zima a vlhké jaro). Asociace Vulpietum myuri s dominantní Vulpia myuros je typická pro polozapojené ruderální trávníky chudších a suchých podkladů, výskytuje se na periferiích sídel, v pískovnách, v kolejištích nádraží, tato asociace je charakteristická výraznou sezónní dynamikou s optimem na počátku léta, později zaniká.
Optimum rozšíření v oceanicky ovlivněných částech Čech, zejména v chladnějších a vyšších polohách České tabule (Českolipsko, Dokesko), také Třeboňsko. Výskyt je zaznamenán i na Hodonínsku a středním Polabí, kde je dost kontinentální a suché klima.
Význam jako refugia některých acidofilních psamofytů.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky, 2. vydání. - AOPK ČR, Praha.
Sádlo J. (2007): Thero-Airion Tüxen ex Oberdorfer 1957. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha, p. 337-343.
Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of Czech Republic. Preslia 84: 647-811.