Vegetace vrchovištních šlenků / Sphagnion cuspidati

Diagnostické druhy

Carex limosa, Drosera rotundifolia, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Gymnocolea inflata, Scheuchzeria palustris, Sphagnum cuspidatum, Sphagnum magellanicum, Sphagnum majus, Sphagnum recurvum s.l., Warnstorfia fluitans

Konstantní druhy

Carex limosa, Drosera rotundifolia, Sphagnum cuspidatum, Vaccinium oxycoccos, Warnstorfia fluitans

Dominantní druhy

Aulacomnium palustre, Carex limosa, Carex rostrata, Rhynchospora alba, Sphagnum cuspidatum, Sphagnum magellanicum, Sphagnum majus, Sphagnum palustre, Sphagnum papillosum, Sphagnum recurvum s.l., Sphagnum tenellum, Trichophorum cespitosum, Warnstorfia fluitans

Ohrožené druhy

Carex limosa, Drosera rotundifolia, Rhynchospora alba, Scheuchzeria palustris

Krátká charakteristika

Druhově chudá vegetace vrchovištních šlenků horských oblastí.

Struktura a druhové složení

Ve vegetaci převládají submerzně rostoucí mechorosty, dosahující vysoké pokryvnosti, mohou pokrývat téměř celý povrch šlenku (až 100 %). V závislosti na vodním režimu z mechorostů výrazně dominují zeleně zbarvené rašeliníky (Sphagnum cuspidatum, S. majus, S. fallax. S. lindbergii, S. recurvum, S. capillifolium, S. magellanicum, S. papillosum, S. tenellum) a srpnatka splývavá (Warnstorfia fluitans). Vzácněji se vyskytuje játrovka Gymnocolea inflata. Druhově chudé bylinné patro je tvořeno mělce kořenícími druhy. Dominují zde zástupci rodu ostřice (Carex limosa, C. rostrata, C. canescens), které doprovází Scheuchzeria palustris. Vzácněji se pak vyskytují druhy Drosera rotundifolia, Rhynchospora alba, Vaccinium oxycoccos a druhy rodu Eriophorum. Hluboké části šlenků mohou být zcela bez vegetace.

Stanoviště

Výskyt je vázán na trvale zamokřená místa, převážně na jezírka a tůňky horských vrchovišť se silně kyselým oligotrofním prostředím, velmi chudým na živiny. U nás tomu odpovídají stanoviště v plochých sedlech na horských hřebenech. Na dnech jezírek se nevytváří zpevněná rašelinná půda. Dna jsou pokryta subhydrickou půdou, což jsou vyvločkované huminové kyseliny.

Dynamika a management

Porosty vrchovištních šlenků mají díky stálé hladině vody stabilní charakter a pokud nedojde k narušení vodního režimu, nevyžadují žádný lidský zásah. Vegetace může být ohrožena těžbou rašeliny, odvodňováním, atmosférickou depozicí dusíku nebo přísunem cizorodých minerálů při leteckém vápnění. Někdy porosty slouží jako kaliště pro vysokou a černou zvěř, která způsobuje mechanické poškozování a eutrofizaci. Při dlouhodobém vyschnutí šlenky zanikají.

Variabilita

V rámci České republiky jsou recentně uváděny 3 asociace. Nejrozšířenější je Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae. Druhou asociací je Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis a velmi vzácně se vyskytující asociací je Rhynchosporo albae-Sphargetum tenelli.

Rozšíření v ČR

V ČR je výskyt situován do chladnějších horských oblastí, zejména do hercynských pohoří jako jsou Krkonoše, Krušné hory, Jizerské hory, Hrubý Jeseník a Šumava. Maloplošně lze porosty pozorovat i na Kralickém Sněžníku a v Orlických horách. Asociaci Rhynchosporo albae-Sphagnetum tenelli lze vzhledem k její vzácnosti fragmentárně nalézt pouze na Dokesku a v Třeboňské pánvi.

Význam

Hlavní význam spočívá v ochraně biodiverzity některých vzácných druhů rostlin, např. Carex limosa, Drosera rotundifolia nebo Scheuchzeria palustris. Asociace Rhynchosporo albae-Sphagnetum tenelli významně přispívá k zadržování vody v krajině.

Literatura

Hájek M. et Hájková P. (2011): Sphagnion cuspidati Krajina 1933. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 695-704.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 445 p.

Zpracoval: Kateřina Chlápková
Recenzoval: Martin Duchoslav