Kontinentální společenstva rákosin periodických vod bohatých na rozpuštěné minerály.
Svaz zahrnuje společenstva rákosin periodických vod s dominantním Bolboschoenus maritimus a B. planiculmis a Schoenoplectus tabernaemontani. Na obnažených dnech se mohou vyskytovat spolu s vegetací svazu Cypero-Spergularion salinae nebo s vegetací svazu Bidention tripartitae.
Terénní prohlubně, mělká jezera nebo příkopy či kanály, jež mají bazický podklad nebo se jsou v blízkosti minerálních pramenů. Půda minerální nebo jílovitá, v níž je málo humusu a která má neutrální až silně alkalickou reakci, ale též na organických vápnitých slatinných půdách. Během roku dochází k zaplavení vodou na jaře (popř. začátkem léta), a v závislosti na srážkách dochází k postupnému vysychání. Během vysychání vody se zvyšuje koncentrace solí při povrchu půdy.
Porosty svazu jsou konkurenčně slabší než porosty rákosu a mohou tvořit jeho sukcesní předstupeň na periodicky vysušovaných stanovištích. Typický výskyt v kontinentálním podnebí, kde v létě dochází v důsledku velkého výparu až k vysychání svrchních vrstev půdy, což zvyšuje koncentraci solí v půdním roztoku.
Na území ČR se rozlišují 2 asociace. Asociace Astero pannonici-Bolboschoenetum compacti tvoří vegetaci dočasně zaplavovaných stanovišť jako jsou prohlubně nebo mělká jezera, s dominantním kamyšníkem přímořským (Bolboschoenus maritimus), popř. kamyšníkem polním (Bolboschoenus planiculmis). V porostech se uplatňují dalšími druhy indikující minerálně bohatý až zasolený substrát (Aster tripolium subsp. pannonicus, Juncus gerardii, Lotus tenuis, Melilotus dentatus, aj.). V asociaci Schoenoplectetum tabernaemontani je dominantním druhem skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), který je doprovázen průvodními druhy eutrofních mokřadů (např. Mentha aquatica), bazifilních druhů slatin (např. Juncus subnodulosus) nebo i druhy subhalofilní (např. Bolboschoenus planiculmis). Původně se tato vegetace vyskytovala v blízkosti vývěrů vápnitých a minerálních vod. Dnes je to jedna z antropogenních asociací, např. na vlhkých dnech vápencových lomů.
Oblasti s malým úhrnem srážek a teplým klimatem, a to především na jižní Moravě, ve středních a severozápadních Čechách. Dnes pouze v malých fragmentech oproti původně rozsáhlejšímu rozšíření.
Hroudová Z. (2011): Meliloto dentati-Bolboschoenion maritimi Hroudová et al. 2009. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, pp. 428-434.