Inkrustované porosty parožnatek z rodu Chara a Tolypella v neutrálních až alkalických vodách bohatých na vápník.
Parožnatková vegetace s různými dominantními druhy. Mezi hlavní dominanty odlišujících 5 asociací patří Chara globularis, C. hispida, C. vulgaris, Tolypella glomerata a T. intricata. Kromě dominantních druhů bývá v porostech přítomno jenom minimum průvodních druhů.
Přirozeně se vegetace vyskytuje vzácně v jezerech, častěji v periodicky vysychajících vodách (mrtvá ramena, aluviální tůně, vodní příkopy). Častý výskyt této vegetace koresponduje spíše s antropogenní činností, zejména rybníky, zaplavené jámy po těžbě písku nebo hlíny, mělké strouhy podél silnic. Substrát dna je různý, ale na povrchu nejčastěji s vrstvou organogenního bahna.
Většinou bezzásahový management. Ohrožení v důsledku dlouhodobé sukcese, nahrazování konkurenčně silnějšími makrofyty a rozrůstání rákosin. V současnosti je vymizení vegetace na některých lokalitách kompenzováno novým výskytem jinde, kdy hlavní roli hrají oospory a zoochorie. Oospory dlouho přežívají nepříznivé podmínky a snadno se šíří s vodním ptactvem (potrava).
Svaz je u nás reprezentován 5 asociacemi: (1) Charetum globularis - domaninatním a diagnostickým druhem je Chara globularis (velmi variabilní druh, známo 38 forem) s pokryvností kolem 80%, výskyt průvodních druhů sporadický, obsazuje mokřady napájené podzemní vodou, rybníky, pískovny, rybí sádky, postupné nahrazování svazy Potamion a Phragmition australis. (2) Magno-Charetum hispidae - nejchudší společenstvo třídy Charetea, porosty pouze s Chara hispida, výskyt v rybnících, zaplavené jámy po těžbě, slatiništní tůňky. (3) Charetum vulgaris - husté porosty s dominantou Chara vulgaris, vzácný výskyt ostatních druhů, vegetace obsazuje rybníky, mrtvá ramena a aluviální tůně, častá je i v loužích na polích, v mokřadech a příkopech, jedná se o pionýrské společenstvo. (4) Tolypelletum glomeratae - vegetaci tvoří dominanta Tolypella glomerata s minimálním výskytem ostatních druhů, výskyt pouze v mělkých vodách silně ovlivněných člověkem, často vysychající jako jsou rybníčky k odchovu rybího plůdku, strouhy podél silnic, jámy na louce. (5) Tolypello intricatae-Charetum - asociace s dominancí Tolypella intricata a průvodními druhy Potamogeton lucens a Sparganium erectum s občasným výskytem, u nás pouze 3 výskyty (dva rybníky a zatepená těžební jáma).
Těžiště rozšíření zejména ve středních Čechách, okolí Mělnicka, Poděbradska, Nymburska, Kolínska, také České středohoří a Český ráj. Zejména acoaciace Charetum vulgaris známá také z Moravy, oblasti Znojemska, Břeclavska, Hodonínska, ale i Bílé Karpaty a Ostravská pánev.
Asociace Tolypelletum glomeratae - Ostrov nad Ohří, Bohuslav v Českém ráji, Chleby na Nymbursku. Asociace Tolypello intricatae-Charetum - Kamilov na Poděbradsku, Štít poblíž Chlumce nad Cidlinou, Žehrov v Českém ráji.
Schopnost porostů Chara hispida odčerpávat dusík z prostředí, což vede ke snížení trofie vody, zejména v teplejších oblastech výskytu daného druhu. Zlepšují čistotu vody v rekreačních nádržích v důsledku okysličování vodního prostředí. Druh Chara hispida je v Červené knize České a slovenské republiky a v ČR je hodnocen jako ohrožený.
Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky, 2. vydání. - AOPK ČR, Praha.
Šumberová K., Hrivnák R., Rydlo J., Oťaheľová H. (2011): Charion globularis Krausch 1964. - In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace, Academia, Praha, p. 257-267.