Vegetace vápnitých lesních pramenišť / Lycopodo europaei-Cratoneurion commutati

Diagnostické druhy

Brachythecium rivulare, Bryum pseudotriquetrum, Carex pendula, Eucladium verticillatum, Eupatorium cannabinum, Palustriella commutata, Pellia endiviifolia, Philonotis calcarea

Konstantní druhy

Brachythecium rivulare, Geranium robertianum, Palustriella commutata, Pellia endiviifolia

Dominantní druhy

Bryum pseudotriquetrum, Calliergonella cuspidata, Caltha palustris, Carex panicea, Equisetum palustre, Palustriella commutata, Pellia endiviifolia

Krátká charakteristika

Jde o lesní, druhově chudá, vápnitá prameniště s tvorbou pěnovců. Dominantu tvoří mechové patro především s druhy Palustriella commutata, Eucladium verticillatum, a Pallia endiviifolia. Bylinné patro je slabě vyvinuto a většinou jsou zde přítomny okolní lesní druhy.

Struktura a druhové složení

Lesní prameniště s dominantním mechovým patrem. Nejčastějšími druhy mechů jsou Palustriella commutata a Eucladium verticillatum. Z mechorostů se dále vyskytují Brachythecium rivulare, Bryum pseudotriquetrum a také játrovky jako Aneura pinguis, Conocephalum conicum a Pellia endiviifolia, jenž mohou nad mechorosty i převládnout. Bylinné patro má většinou menší pokryvnost než mechové. Nejčastěji se vyskytují Caltha palustris, Pesatites albus a lesní druhy jako Brachypodium sylvaticum, Geranium robertianum, Cardamine amara, Carex remota, C. sylvatica a na více osvětlených stanovištích také Carex flacca a C. flava.

Stanoviště

Jde o zastíněná až polozastíněná lesní prameniště, ale také pěnovce tvořící se na tocích dále od pramene. Voda je minerálně bohatá, až silně bazická, s velkým obsahem vápníku jenž se sráží v pěnovce, které bývají ukládány v podobě kaskády nebo čočky. Na starých prameništích mohou pěnovcové sedimenty dosahovat až několikametrové mocnosti.

Dynamika a management

Jde o přirozenou vegetaci, jenž je dlouhodobě stabilní. Ohrožuje ji především změna vodního režimu, případně poškození lesní mechanizací, stavba turistických cest a vodních nádrží.

Variabilita

V České republice se vyskytuje pouze asociace Brachythecio rivularis-Cratoneuretum Dier en 1973. V rámci této asociace je odlišována varita Pellia endiviifolia na světlejších stanovištích a Carex remota na zastíněných.

Rozšíření v ČR

Rozšíření v Evropě není dobře známé, především kvůli nejednotnému syntaxonomickému zařazení. Na Moravě se vyskytuje nejčastěji v Bílých Karpatech, dále v Moravskoslezkých Beskydech, Hostýnských a Vsetínských vrších. V Čechách hojněji na Křivoklátsku a v Českém krasu.

Význam

Jde o vzácnou vegetaci, důležitou z hlediska ochrany přírody. Hospodářský význam nemá.

Literatura

Chytrý M. et al. (2010): Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Hájková P., Hájek M. (2011): Svaz RAB Lycopodo europaei-Cratoneurion commutati Hadač 1983.- In: Chytrý M. et al. , Vegetace České republiky, 3. Vodní a mokřadní vegetace. Praha: Academia, p. 592-599.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Druhé vydání. Litoměřice: Okresní vlastivědné muzeum v Litoměřicích.
Petříček V. et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 451 s.
Danihelka J., Chrtek J. and Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811.

Zpracoval: Ondřej Popelka
Recenzoval: Martin Duchoslav